V loňském roce sesbírala Radka Slámová od zhruba desítky různých studentů v USA odpovědi na otázky, proč studují v USA, jaké jsou výhody, překvapení a předsudky, a v neposlední řadě, co by poradili vám, kteří se do států chystáte hlásit. Dovolil jsem si vybrat a publikovat ty nejzajímavější odpovědi.
1. WHY USA? / Proč USA?
Na dobrých školách se tam studuje pro radost, ze zvědavosti, v úzkém a partnersky laděném kontaktu s profesory, cílem je učit se přemýšlet, řešit problémy a poznávat nové věci, nejen se naučit určité penzum fakt. (Petr Bouchal)
Nepřeberná nabídka škol a majorů. Jejich rozličnost a výběr je v USA velký, člověk může narazit na opravdu zajímavé školy a obory, stejně jako na ty klasické. (Jan Petrus)
Líbí se mi žít na kampusu se studenty z různých končin světa a společně tvořit takovou velkou rodinu. Také mě více vyhovuje způsob výuky v USA – studenti se neučí papouškovat to, co jim řekl profesor, ale musí probrané látce porozumět a umět ji prakticky využít. (Radka Slámová)
2. BENEFITS / Jaké vidíte na školách v USA výhody?
Množství studentů z různých koutů světa. Člověk se jednoduše naučí o cizích zemích a kulturách jen díky tomu, že se bude scházet se svými kamarády. (Ondřej Holý)
Mimoškolní aktivity. Během celého semestru necítím skoro žádnou potřebu opustit campus školy, protože škola nabízí celou řadu mimo-akademických aktivit, které mi vyplní všechen můj čas. (Martin Dluhoš)
Třídy jsou velice malé, takže přednášky jsou velice interaktivní a profesoři jsou skoro vždy ochotni poradit mimo hodiny ve třídě. (Martin Dluhoš)
Možnost studovat velkou část předmětů mimo vlastní obor a s tím související možnost vybrat si obor až po roce či dvou studia, tj. po „ochutnání“ různých oborů. „Povinné rozšiřování obzorů“ je podle mě objektivně potřeba a americké školy tak produkují méně fachidiotů než např. britské školy, o kontinentálních nemluvě. Proti studiu ČR je pak výhod (bohužel) ještě více, počínaje přístupem profesorů a univerzitní administrativy, přes společensky, občansky a zájmově aktivnější studenty, po – a to je klíčové – celkové pojetí univerzitního vzdělávání, jehož cílem je naučit člověka řešit problémy, přemýšlet, efektivně komunikovat, kriticky myslet, etc., etc. (Petr Bouchal)
Hodně kreditů nasbíráte v jiných oborech, podle vlastního zájmu a uvážení. Já jsem brzy zjistila, že chemie je má vášeň, ale během čtyř let jsem nasbírala spoustu dalších užitečných i zábavných kurzů, např. archeologii, starověkou řečtinu, psychologii, gotickou literaturu, a podobně. (Alice Řezníčková)
Americký systém je více fér co se známkování týče. Máte několik testů v průběhu semestru, profesor vás zná jménem a hodnotí se aktivita během výuky. (Alena Vacková)
V Americe můžete změnit zaměření svého studia. Já jsem vystudovala chemii a teď pokračuji na jiné univerzitě v Michiganu a studuji práva – je to unikátní kombinace a v Čechách bych něco takového nemohla udělat. (Alena Vacková)
3. SURPRISES / Co vás nejvíce překvapilo?
Kolik se toho ještě můžu naučit a že jsme tady všichni od toho, abychom se jeden od druhého navzájem učili. (Jan Petrus)
Culture shock existuje. Člověk si myslí, že ho nemůže nic překvapit, protože ČR je přece západní země, ale není to pravda. Věci fungují jinak. (Martin Tengler)
Všechno! (Alice Řezníčková)
4. BIGGEST MISCONCEPTION / Co je největší mýtus o studiu v USA?
Že je nedostupné. Samozřejmě studium je drahé, ale po grantech a půjčkách jde velká – někdy i celá – část pokrýt z peněz, které si člověk vydělá během work-study programu. Z dlouhodobého hlediska je studium v USA jasně výhodné. (Ondřej Krásný)
Že na americké univerzitě budete obklopeni podobně nevzdělanými a omezenými lidmi, jako jste potkali na americké public high school. Není to pravda. Zatímco americké střední školy mohou působit pro Čechy nenáročně, protože na ně chodí všechny typy studentů, na ty prestižní univerzity v USA se dostanou jen ti nejlepší studenti, co mají většinou výborný přehled o světe. (Radka Slámová)
Že se vrátíš, a jsi z nějakého důvodu najednou „lepší“, než tvoji vrstevníci v ČR.
(Martin Tengler)
Nedávno jsem se byla podívat na českou maturitu a v ZSV jeden učitel řekl, že v Evropě se studenti učí širokým znalostem, zatímco Američané jsou pragmatici a učí se věci potřebné pro život ve světě a nemají moc všeobecných znalostí. Já bych si dovolila toto tvrzení upravit – u nás se na střední škole šprtáme všeobecné znalosti zpaměti a moc si o nich nemyslíme. Na univerzitě se pak učíme jednomu předmětu – a to je konec. V USA se na univerzitách učí všechno, od pragmatismu k předmětům, které pomůžou jen specializovaným pracovníkům a zájemcům (třeba starověká řečtina). (Alice Řezníčková)
Asi to, že být mezinárodním studentem s přízvukem je nevýhoda. Američané jsou zvídaví co se jiných kultur týče a přízvuk se jim líbí. (Alena Vacková)
5. ADVICE / Jakou radu byste dali ostatním?
Aby se začali připravovat už začátkem třeťáku na střední škole, protože důležitá kritéria SAT a SAT Subject Tests jsou primárně závislá na tréninku, nikoli na inteligenci. (Ondřej Krásný)
Poradil bych jim, aby se při výběru školy zaměřili na ty, které poskytují stipendium mezinárodním studentům, protože zaplatit školné v plné výši si může dovolit jen málokdo. (Martin Dluhoš)
(1) Nebát se přihlásit na dobré školy, i když zrovna nemáte plný počet bodů na SAT nebo si nejste jistí, zda vám škola dá stipendium. I školy, které nejsou k cizincům need blind, nějaký počet velkých stipendií cizincům udělují; elitní školy si zase občas vyberou zajímavé studenty, kteří nejsou podle běžných kritérií zjevnými kandidáty na přijetí.
(2) Ve zpětném pohledu bych také dodal, že pokud míříte za nějakým konkrétním oborem, není špatné se poptat, jakou reputaci a profesorský sbor mají jednotlivé školy v oboru, popř. které školy jsou v oboru na špici – některé školy, které nejsou na vrcholu obecných žebříčků, mají výborné některé konkrétní departments. (Petr Bouchal)
Důkladná příprava výrazně zlepší vaše výsledky (SAT, pozn. autora). (Radka Slámová)
Je důležité se neshlukovat pouze a jenom s mezinárodními studenty. Když už jsi v USA, tak je potřeba, aby ses skamarádil/a alespoň s pár Američany. Můžou být stejně dobrými kamarády, ale má to i materiální výhody. Třeba ti občas nabídnou, že by tě někam svezli, nebo že k nim můžeš na Díkuvzdání, nebo ti půjčí auto, atd. (Martin Tengler)
Buďte všemu otevření – USA je různorodá země a rozhodně se tam nedá jít s předsudky. A nakonec – nebojte se experimentovat a zkoušet nové věci. Určitě se to vyplatí. (Alice Řezníčková)
Přijímací proces na americkou univerzitu může být velmi náročný a zdlouhavý. Určitě si udělejte kopie všech dokumentů, které na školy posíláte, protože se můžou „ztratit“ a škola je po vás bude znova vyžadovat. (Alena Vacková)
Doporučuji trpělivost a vytrvalost. Pokud se rozhodnete pro studium v USA, zůstaňte tomu nápadu věrni i když se něco zkomplikuje, protože nakonec toho určitě nebudete litovat. (Alena Vacková)
Mám syna, bol rok v USA na hight school, teraz je doma na poslednom ročníku pre maturitu. Mám otázku, kde mám začať aby sa dostal na niejakú dobrú univerzitu v USA. Poraďte mi, Ďakujem . Doan
[...] článek naleznete zde.. [...]
Pokud je v posledním ročníku, měl by začít už teď. Čím dříve, tím lépe. Doporučuje se sice totiž až rok a půl předem, ale ještě se to dá stihnout. Jen už není čas se rozmýšlet. Lepší školy mají uzávěrky dosti brzy, typicky v lednu, takže na výběr škol, složení testů a přípravu přihlášky zbývá jen 3-4 měsíce, což vzhledem k oběmu práce, která je s tím spojená, není mnoho času a bude to dosti intenzivní.
Práve som v 3. ročníku a chcela by som sa opýtať či je lepšie ísť na USA univerzitu hneď po skončení strednej alebo sa tam dá dostať aj s pár ročnou pauzou (teda nie hneď po strednej)? Zvýhodňujú americké školy skôr čerstvých maturantov? Nechcela by som totiž prepásť svoju šancu. Prosím poraďte. Ďakujem. -S
Jde to i s pauzou, tzv. gap year je v Americe velmi popularni, dulezite vsak je ho neproflakat – vetsina studentu ho vyuzije k cestovani, jinemu studiu, praci…
Dobrý den, ráda bych studovala vysokou školu v Americe, můžete mi prosím poslat více informací, co všechno musím obstarat? Kdy poslat přihlášku, jestli potřebuju vízum a také jak a kde požádat o vízum, jestli přímo univerzitu, nebo žádat nějaké dotace. Maturuji letos na jaře a tak bych ráda věděla všechno dopředu, abych měla čas všechno vyřídit. Děkuji za odpověď. Pavla
Ahojky, Našel by se tady někdo, kdo by mi byl ochotný poradit s přihláškami přes commonapp ? nejde se mi v tom pořádně zorientovat. Můj mail je kdyžtak kristynacumova@gmail.com
dobry den,
otazka: syn 16 rokov, chce ist do usa na jeden rok na high school, hlavne kvoli basketbalu.
viete mi pls poradit nejake agentury, resp.postupy, ako pokracovat, teda zacat vo vybavovani?
vdaka.
pekny den.
Ahojte som v 3tom rocniku na gymnaziu a po maturite by som rad studoval v USA ale vsetci mi hovoria ze studium v USA je dost drahe a prave preto by som sa chel opytat ake stipendia ponukaju univerzity vUSA. (mal by som zaujem o soccer scholariship)
A este ake sance mam na studium v USA kedze som len priemerny student ??
Ahoj, chtěla bych se zeptat jsem 2 roky po studiu střední školy, aktuálně pracuji, ale chtěla bych zkusit studium v USA. Příští rok bych chtěla udělat zkoušky na SAT a TOEF…aktuálně se při práci zdokonaluji v angličtině. Myslíte, že vůbec mám nějakou šanci? Když nejsem hned po škole? Děkuji za odpověď
Pavla: Obávám se, že pokud letos maturuješ, do USA se přihlásit nestihneš – většina škol má deadline už teď v lednu. Pokud by ses ale chtěla hlásit až za rok, začala bych si být tebou obstarávat informace a připravovat se už teď. Na SAT nebo ACT testy (srovnávací zkoušky – doporučuji si první udělat už na jaře), TOEFL (zkouška z angličtiny), začít vybírat školy a uvažovat o financování (např. stipendium Nadace Zdeňka Bakaly nebo Kellner Family Foundation jsou asi nejznámější české nadace poskytující stipendia na bakalářské studium – jinak ale často finance poskytnou samotné školy). Pokud hledáš bod, kde začít, domluv si schůzku ve Fulbrightově komisi (www.fulbright.cz), sídlí v Praze v Karmelitské, dozvíš se tam vše potřebné, půjčují i knihy, ze kterých můžeš vybírat školy nebo se učit na testy a často pořádají zajímavé a užitečné semináře, např. Jak vybrat tu správnou školu, Jak napsat dobrou esej apod.
Je to běh na dlouhou trať oproti českým přihláškám, chce to začít se včas připravovat a dobře si rozvrhnout čas!
adam: Opět můžete zajít pro radu do Fulbrightovy komise. Jinak vím, že středoškolské programy v zahraničí dělá AFS, World Experience, AISE a spousta dalších.
Adam Teslík: Nedávno byl ve Fulbrightu seminář o sportovních stipendiích, sama se v nich vůbec nevyznám, ale vím, že na ně docela dost studentů vyjíždí, protože sportovní týmy a sportovci jsou pýchou každé university nebo college. =) I průměrný student má šanci, pokud dokáže školu zaujmout (např. třeba výbornými sportovními výsledky). Samozřejmě asi výběrovější školy nepřijmou studenta, který sotva prolezl střední školou, ale není ani dobré mít samé jedničky, žádné mimoškolní aktivity, nic zajímavého.
Verča: Některé školy vyžadují vysvětlení, co jsi během těch dvou let dělala, aby viděli, že jsi ten čas vysloveně nepromarnila a naopak ho nějak šikovně využila (například dobrovolnictví je skvělá věc). Jenom pozor, spousta škol nepřijímá do prvního ročníku studenty, kteří už nějakou vysokou školu studovali. Pravidla jsou různá, někde nechtějí, aby člověk na školu vůbec nastoupil, někde je limit třeba dva semestry.
Na některé příspěvky odpovídám asi dost pozdě, ale nějak mi to nedalo, třeba aspoň trochu pomůžu.
Všem přeju hodně štěstí!
Dobrý den, snažím se zaregistrovat na commonappu, ale pořád mi to hlásí chybný zip/postal code. Co tam mám vyplnit?
Díky A.Štěpničková
A.
Anna: Já někdy jako postal code vyplňuji směrovací číslo, ale my teoreticky zip code nemáme, tak je možné, že ho prostě máte nechat nevyplněný. Předpokládám, že se tam někde dá i zaškrtnout, že jste z ciziny (někdy je to hloupě schované mezi seznamem amerických států – například jako „Other country“ nebo něco podobného, takže to člověk musí přečíst celé) a pak to po vás ten zip code prostě nemůže chtít jako povinné políčko.
Dobrý den, jsem patnáctiletý student pátého ročníku osmiletého gymnázia. Po maturitě bych chtěl studovat v USA a proto bych se chtěl zeptat jestli má cenu to řešit už teď nebo stačí počkat. Také bych rád požádal o radu jak se připravit.
Předem děkuji za odpověď. Honza Čečrdle
@Honza: Myslím, že nikdy není moc brzy začít. Takhle aspoň vše budeš řešit s klidem a rozmyslem. V tuhle chvíli bych se asi začínala zajímat o možnosti studia v USA jako takového (jak takový život vypadá – různé internetové stránky, blogy, diskuze…) a zjistila, co je k tomu potřeba (k přihlášce jsou to obvykle srovnávací zkoušky SAT nebo ACT, zkouška z angličtiny TOEFL nebo IELTS, doporučení od profesorů, materiály a výsledky ze střední školy, eseje; každá škola má jiné požadavky) – tak si můžeš všechno časově naplánovat, aby sis udržel tenhle krásný časový náskok, který ti, upřímně řečeno, závidím. Taky by nemuselo být od věci už se podívat na různé školy (existují vyhledavače jako např. collegedata.com nebo collegeboard.org), aby sis sám pro sebe rozhodl, jaký typ školy by ti nejvíce vyhovoval (malá/velká, ve velkoměstě/na samotě, na východě/na zapádě etc.).
A samozřejmě se podívat na http://www.fulbright.cz, začít navštěvovat semináře a domluvit si schůzku se studijním poradcem, který ti všechno potřebné vysvětlí a poskytne i potřebné materiály.
Dobrý deň,
túto stránku som objavila náhodou a som za ňu veľmi vďačná, pretože mi pri mojom rozhodnutí (študovať v USA) veľmi pomáha.
Mám však jednu otázku. Vybrala som si univerzitu, súkromnú, ktorá však poskytuje zahraničným študentom veľmi malé štipendium. Chcela by som vedieť, či nemáte tip na nejakú organizáciu alebo nejaký druh štipendia, ktorý by pokryl aspoň polovičnú sumu školného?