Učitelé, kvalita školy a průběh vyučování

Na mojí Pleasant Grove High School prozatím rozlišuji tři základní tři typy učitelů.

1. Do první skupiny patří naštěstí většina mých kantorů na místní střední škole. Tato kategorie akceptuje fakt, že jsem exchange student z cizí země. Dávají mi prostor pro dohnání učiva, extra se mi věnují a nevadí jim, když jsem něco nevyplnil či nedodělal kvůli jazykové indispozici.
2. Druhý typ je o něco méně tolerantní, avšak dostatečně vyhovující. Učitelé v této kategorii vědí, že nejsem úplně tak místní a neptají se mě na otázky v hodinách, dávají mi čas a prostor k vyjádření a rádi mi vysvětlí všechno, čemu nerozumím. Pominu-li první týden, známkují mě ale úplně stejně jako ostatní studenty. Nepozastavují se nad tím, že bych test nemohl zvládnout.

3. Poslední, a pro mě nejhorší typ učitelů zahrnuje vyučující, kteří také vědí, že jsem exchange student, ale rozhodně je to nezajímá. Extra mi kontrolují a opravují sebemenší chyby a nehodlají se mnou strávit čas nad jejich pracovní dobu, kterou často potřebuji k doplnění informací z poslední hodiny. Od nich také dostávám ty nejhorší známky…

Celkem jsou tady na mě ale na High School hodní. Celá škola je moderně vybavená, mnoho lidí se stará o volný průběh školních aktivit. Je tu hodně příjemné ochranky, zahradníci, “specialisté” na sekání trávy, mnoho úředníků, učitelů a dalších osob připravených pomoct v jakékoliv situaci. Celé okolí je obehnáno anglickým trávníkem, z jedné strany je pak k dispozici mnoho hřišť pro různé sporty. Tuším, že komplex obsahuje asi 2 hřiště na americký fotbal, jeden na soccer, další na baseball, běhání. Máme okolo osmi basketbalových hřišť a další volné prostory k použití.

Vybavenost školních tříd je mnohem vyšší než v Čechách, kde soupis věcí ve třídě často obsahuje jen židle a lavice. Místnost je vždy vybavena dle své specializace. Nechybí počítač, promítačka s plátnem, přístroj na slideshow (nevím jeho přesný název), několik tabulí (píše se na ně zásadně fixou, nikoliv křídou), mapy, učebnice, připojení na internet a další multimediální vymoženosti. Pozitivním faktem je, že učitelé opravdu se vším pracují. Tady se prostě nestává, že by byl nějaký učitel nepřipravený na hodinu. Pokaždé je na tabuli přesně napsáno, co se bude probírat, kde se dají získat informace, učitelé mají vždy připraveny materiály na promítání, vše je v počítačové podobě.

• Klasická hodina (60 minut) probíhá asi následovně:

• Warm up- jednoduché cvičení na začátek promítané na plátno.

• Kontrola domácích úkolů. Učitel pustí na plátno výsledky a mezitím, co mi si kontrolujeme správnost odpovědí, on obchází třídu a do „mark sheet“ tiskne razítka podle úspěšnosti žáka. Ta ovšem není závislá na počtu chyb!

• Zahřívací test- krátký, několikaminutový test s pár otázkami.

• Obsah hodiny- učitel pracuje jak s vlastními, na počítači psanými poznámkami, tak s internetem, videem. Jede se rychle, přesně podle plánu. Učebnice jsou neuvěřitelně přesně nastaveny- každá kapitola je na jednu hodinu. V celé Kalifornii existují unifikované učebnice, neexistuje, aby měl někdo jiné vydání.

• Závěrečný test- krátký test na pochopení látky z té samé hodiny. Tento bod mi dělá obzvlášť velké problémy, jelikož někdy nerozumím látce a nestačím se na nic zeptat.

Vše je známkováno a převedeno do elektronické podoby. Na internetu je možno shlédnout všechny domácí úkoly, každý den mi chodí mail s rozpisem známek, které jsem dostal, jakou procentuální úspěšnost mám a kompjůtr automaticky vypočítává výslednou známku z předmětu. Každý test, kvíz či cvičení je ohodnoceno stanoveným počtem kreditů.

Z tohoto hlediska je všechno naprosto výborné. Profesionalita učitelů je větší než v ČR. Je na nich vidět, že se snaží vydělat si co nejvíce peněz.

Inu Amerika, co jiného dodat. Příště připojím něco více o obsahu učiva. Ten je na můj vkus o hodně horší, než celý tento popsaný systém.