Když už tady mám jeden článek, myslím že by bylo dobré se představit trochu víc a popsat svou cestu do USA. Pokusím se taky napsat nějáké tipy a doporučení pro ty co se chystají na svůj rok v Americe. Popíšu hlavně jak to celé začalo až k mé cestě do USA. Uvidíte že se vždy najde něco co to může zkomplikovat..
První myšlenky
První myšlenky na rok v Americe padly během jarních prázdnin 2011 na Slovensku. Zeptal jsem se rodičů co si o tom myslí a s jejich souhlasem jsem pokračoval na internet a začal googlit. Díky této a spoustě jiných stránek a blogů studentů jsem zjistil hodně věcí o programu J1 a doporučuji to každému, kdo má aspoň trochu seriózní zájem aby toho pročetl co nejvíce, je to zdarma a zabere to jen chvíli.
Našel jsem stránku agentury Alfa agency, jejich katalog obsahuje mnoho informací, včetně zkušeností od studentů kteří jeli právě s touto agenturou. Dopručuji projít jejich stránky a pročíst si jejich katalog.
S rodiči jsem se dohodnul že to pro rok 2011 ještě odložíme a že pokud budu vážně chtít, můžu jet v roce 2012. Rozhodnout se takhle brzy je dobré asi pro všechny, můžete začít připravovat členy vaší rodiny (moje babička to nemůže strávit do dnes :D) a je to také fajn protože získáte více času na přečtení pár článků na netu a když potom jdete na schůzku v agentuře už budete vědět co vás zajímá nejvíce a můžete se ptát na konkrétní věci.
Začal jsem se o tom bavit s kamarády ve škole a zjistil jsem, že podobný zájem mají i dvě mé spolužačky. Řekl jsem jim co jsem zjistil o Alfa-agency a protože jsme to měli blízko do centra Prahy, kde se nachází jejich kancelář, rozhodli jsme se tam zajet. Bylo to vážně dobré rozhodnutí, protože se dozvíte zase něco nového, lidé v agentuře Vám přiblíží jak to celé probíhá a pokud máte štěstí agentura Vám nabídne jít na nějákou malou akci, kde můžete poznat lidi kteří se už vrátili z USA nebo jiných destinací. Tímto bych chtěl poděkovat Báře Sedláčkové – zastupkyní Alfa agency, pomohla mi se všemi obtížemi, které jsem měl a odpovídala na všechny emaily téměř okamžitě, díky ní jsem si vybral Alfu a můžu potvrdit, že to byla dobrá volba. Díky Báro! My jsme to štěstí měli a tak nás Bára pozvala na jednu takovou akci. Konalo se to v malé hospůdce s bowlingem v centru Prahy a můžu říct, že tento večer mi dal asi ze všeho nejvíce. Potkal jsem super lidi a dozvěděl se spoustu nových věcí. Pokud máte možnost dostat se na něco takového mohu to jen doporučit, protože zeptat se na všechno co vás zajímá lidí kteří už někde byli je úžasná věc 🙂
Přihláška
Potom už to šlo docela rychle, po další schůzce s Bárou jsme se domluvili na SLEP test z angličtiny, který zabere 2x 45 minut a skládá se z testu z poslechu a normálního psacího testu. Nebylo to výrazně těžké a moc se na to asi nepřipravíte, důležité je se soustředit se, hlavně u poslechového testu – tam nemáte možnost CD s nahraným komentářem zastavit, ale na vše je dostatek času. Každý kdo se učí víc jak 2 roky anglicky by to měl bez problémů zvládnout.
Potom už musíte jen zaplatit registrační poplatek/zálohu nebo něco takového, bylo to asi kolem 2000 korun. Nyní máte přístup k vaší přihlášce online. Můžete na ní pracovat kdy chcete a vždy jde něco upravit. Kvůli této části je dobré zařizovat vše co nejdříve, protože vyplnění celé přihlášky zabere nejvíce času z celého procesu, než vyrazíte na cestu. Přihláška se skládá z obecných informacích o Vás, Vaší rodině, zálibách a přidáte pár fotek. Dvě důležitější části jsou Dear family letter a documents. V dopise musíte popsat sami sebe, svou rodinu, školu, jak to chodí v Česku, jaké jsou vaše záliby a něco málo o tom co očekáváte (nepište že chcete aby rodina měla indoor bazén, letní dům v Californii a zimní v New Yorku – takových rodin moc nebude a přehnané nároky by mohly odradit rodiny od toho aby si vás vybraly) Na tomto vážně záleží a spolu s Vaší úvodní fotkou je to jediné co rodiny dostanou a co o vás vědí předtím než si vás vyberou. Dopis by měl mít více jak 750 slov. Můj měl kolem 900 slov a bylo to to nejtěžší co jsem musel udělat, co se týče celé přihlášky. Dále musíte vyplnit několik dokumentů. Je to docela fuška oběhat všechny doktory, učitele atd. Tato sekce obsahuje dopis od vašich rodičů, učitele angličtiny na škole, medical release a pár dalších. Datum do kterého musíte podat přihlášku, pokud chcete jet do USA na rok 2013/2014 je 31.3.2013, ale je dobré mít napsaný dopis do konce února, pokud Vás semtam ještě něco napadne máte čas to upravit. Jen doplním, že vše už samozřejmě probíhá v angličtině.
A potom následuje čekání… V mém případě to bylo trochu nezvykle dlouho a už znám nejspíše důvod, ale ještě se snažím získat více informací takže o tom zatím nebudu psát. Pokud máte štěstí tak dostanete rodinu ještě před letními prázdninami, pokud ne, nemusíte se bát. V druhé polovině srpna je tady pořád 80% šance že pojedete 🙂 Nic s tím neuděláte a tak vám nezbývá nic jiného než čekat.
Ambasáda, cesta
O prázdninách je dobrý čas začít zařizovat vízum (pokud není řečeno jinak – většina studentů odlétá v průběhu srpna a září) Schůzce na ambasádě předchází vyplnění žádosti online na českých stránkách ambasády v Praze. Pokud máte jakýkoliv problém agentura by vám měla ve všech případech pomoct (google translator je ta druhá možnost :)) ale nejde o nic náročného. Schůzky na ambasádě probíhají dopoledne ve všední dny – zase si musíte na internetu sjednat appointment a dostavit se tam ve správný čas. Já přišel o půlhodiny dřív, ale dovnitř Vás stejně nepustí a tak si můžete dát menší procházku po Malé straně jako já 😀 Uvnitř Vás čeká prohlídka jako na letišti a musíte odevzdat všechny elektronické zařízení. Obrňte se trpělivostí – tam jí budete potřebovat. U prvního okénka (nepříjemná stará paní, která si myslí že jsme tam jen kvůli ní – češka) odevzdáte pas, zaplatíte poplatek cca 3600Kč a také musíte mít obálku se jménem, adresou a tel. číslem – pokud nemáte rodinu při podávání žádosti o vízum, až dostanete rodinu zašou vám pas s razítkem domů, u druhého okýnka (fajn tichý chlapík – amík) odevzdáte všechny papíry, které máte sebou. U třetího okýnka odevzdáte otisky prstů (zase v pohodě pán – amík, ale mluví česky) a konečně u čtvrtého okýnka máte pohovor s konzulem (američan). Ten byl vážně uvolněný a fajn, trochu si s ním pokecáte o tom proč tam jedete, řeknete mu něco málo o sobě a pak se mě zeptal na práci mých rodičů. Nasledně by Vám měl říct že vízum dostanete -> za a) Vám ihned vrátí pas s vízem, pokud už máte hostfamily nebo za b) řekne že jakmile jim dáte info o vaší rodině, pošlou Vám pas domů. Vtipný dodatek – já jsem se dozvěděl kam jedu 6 dní před odletem – služba, která doručuje pasy má kurýra jen na území Prahy, ale už ne 1.5km za Prahou, kde bydlím já, takže jsem si musel jít vyzvednout svůj pas do kanceláře “doručovací agetury” haha.
Zavěrečná část “před odletem” se nejspíše bude u každého z vás lišit. Já jsem dostal rodinu ve čtvrtek 30. srpna – ano bylo to docela těsné a už jsem měl v záloze jiný plán – bydlet na rok u mého strejdy v New Jersey. Na žádný šok nebyl čas a tak jsme co nejrychleji zarezervovali letenky a já se začal připravovat. Rychlé rozloučení s rodinou a kamarády (rozlučková párty je samozřejmostí ;)) Letěl jsem ve středu 5. září ve 4 am. Plánoval jsem vzít dva kufry a zaplatit za nadváhu, ale nakonec se mi povedlo vše zabalit do jednoho kufru. 2 kila nadváhy prošly u přepážky bez problémů. Můj let byl plánován z Prahy do Franktfurtu, od tam do Philadelphie a z Philly do Bangoru – nejbližší letiště cílové stanici Belfast. Tam jsem díky časovému posunu (GMT-5) přiletěl ve 22:45. Celá cesta zabrala 24 hodin a moc se neprospíte. Na cestu bych doporučil nafukovací polštářek za krk, notebook/tablet/knihu a nějáké eura a dolary v cashi na jídlo. O imigrační kontrole a o tom jak jsem potkal svou hostfamily zase jindy.
Myslím že tohle by pro jeden článek stačilo, ale je toho pořád spousta o čem bych chtěl co nejdřív napsat. Jakékoliv dotazy směřujte do komentářů, pokusím se všechno zodpovědět co nedříve.
EDIT 25.11.2012 Druhá část článku je k dispozici tady.
Jakub Valníček
){kind=link}