Asi už víte, že v USA jsou kromě Harvardu a Yale ještě stovky dalších velmi kvalitních vysokých škol. Možná teď dokonce bezradně projíždíte profily škol na CollegeBoardu a přemýšlíte, „Jak mám mezi tou záplavou škol najít tu, která by mi sedla?“ Hledání té pravé college je vyčerpávající. Většina Čechů si navíc nemůže dovolit školy navštívit, takže musí spoléhat na internet a tištěné materiály. V tomto seriálu představím několik strategií, které vám pomohou sestavit si svůj college list. Dnes se zaměříme na velikost školy.
Na velikosti školy záleží. Ještě než začnete svůj college search, měli byste si ujasnit, zda se budete lépe cítit na obrovské univerzitě, nebo na menší škole. Nemá smysl tlačit se za každou cenu na Ivy League, pokud už od začátku budete mít pocit, že se více hodíte na malou Liberal Arts College. Pokud naopak hrozně chcete na nějakou slavnou univerzitu, pak malé školy nedoporučuji. V následující tabulce, inspirované knížkou Fiske Guide to Getting Into the Right College, porovnávám typickou malou školu (Liberal Arts College s maximálně 2 000 studenty) a velkou univerzitu (nad 5 000 studentů).
Malá škola (do 2 000 studentů) | Velká škola (nad 5 000 studentů)
|
Chci se zapojit do spousty mimoškolních aktivit. Na malých školách bývá jednodušší zapojit se do spousty aktivit, aniž byste v nich byli právě hvězdy. To proto, že zde o volná místa soupeří méně studentů. Např. bude jednodušší dostat se do symfonického orchestru na Hamilton College než na Princetonu, protože kapacita orchestru je omezená. Na Princetonu se na auditions dostaví více talentovaných zájemců, kteří vám možná to místo prvního houslisty vyfouknou. | Mám jeden nebo dva koníčky a těm se chci věnovat pořádně. Pokud jste v něčem opravdu dobří a chcete být obklopeni lidmi, kteří jsou v tom ještě lepší, pak by vám co se týče mimoškolních aktivit možná více vyhovovala velká škola. Např. budoucí novináři si více procvičí své psací schopnosti na velké univerzitě, kde se školní noviny tisknou denně, než na menší college, kde noviny většinou vychází jednou za týden |
Chci mít na své škole významné postavení. Na malých colleges je snazší dostat se k vůdčím pozicím. Pokud se chcete stát významným politikem nebo ředitelem firmy, anebo si prostě jen chcete procvičit vůdčí schopnosti, na menších školách se vám naskytne více příležitostí. To proto, že se tam o důležitá místa pere méně lidí s ostrými lokty. | Nechci, aby o mě všichni na škole věděli, kdo jsem. Na velké univerzitě se snáz ztratíte v davu, pokud si to budete přát. Vaši spolužáci možná nepostřehnou, že jste se nechali přeoperovat na opačné pohlaví nebo že jste se s někým rozešli. Naopak na malé college se novinky rychle roznesou, a to jak mezi žáky, tak mezi profesory |
Chci, aby mě profesoři dobře znali a věnovali se mi, když budu potřebovat něco vysvětlit. Na malých školách přijdou profesoři se studenty více do kontaktu a lépe je znají. Jen málokdy je ve třídě více než třicet studentů, většinou jich je kolem patnácti. Profesoři navíc nabízí zhruba 10 hodin konzultací týdně a často se se studenty schází i mimo pracovní dobu, např. je zvou do restaurace nebo s nimi dělají výzkum a publikace. |
Klidně ať jsem v přednáškovém sále nacpaná/ý se stovkou dalších studentů – hlavně ať má moje škola jméno. Nejznámější školy v USA jsou ty velké. Většina lidí nikdy neslyšela ani o těch nejvýběrovějších malých školách, jako jsou Amherst, Williams a Swarthmore. Pokud vám hodně záleží na tom, aby lidé vaši školu znali, pak je nejlepší podat si přihlášku na nějakou větší školu. Není nic špatného na tom, chtít prestiž. Ale pozor! To, jak je škola známá, nemusí mít s kvalitou výuky na bakalářské úrovni moc společného. Na velké škole vás profesoři zřejmě nebudou znát jménem a možná prosedíte svou Intro to Economics class v obrovském sále se stovkami dalších studentů (zdroj Unigo). Nehledě na to, že ten slavný profesor, kvůli kterému jste si svou Ivy X vybrali, možná učí jen postgraduální studenty. |
Nevím přesně, co budu studovat. Mám totiž spoustu zájmů! Malé školy lépe podporují studenty, kteří si nejsou jisti, co chtějí studovat. Na Liberal Arts Colleges první dva roky zkoumáte své zájmy, než si zvolíte hlavní obor studia. Čekají vás individuální konzultace se studijním poradcem a četné návštěvy Career Development Office, kde vám trpělivý personál pomůže ujasnit si, co vlastně chcete v životě dělat. |
Vím už jistě, co budu studovat, a je to jeden jediný, úzce zaměřený obor. To je super! Pak vás nikdo nemusí vodit za ručičku a neztratíte se ani na velké univerzitě. Chcete-li studovat architekturu nebo inženýrství, není čas otálet při čtení Homéra na nějaké Liberal Arts College. Větší univerzity jsou většinou na tyto obory vhodnější, ačkoli několik malých s velmi kvalitním inženýrským programem se také najde (např. Harvey Mudd, Swarthmore, Lafayette, a další). Obor business je také častěji nabízen na velkých univerzitách. |
Nejvíc se toho naučím, když se zapojuji do hodiny a kladu otázky. Žádné masové přednášky. Pokud neradi jen sedíte a píšete si poznámky, měli byste zvážit nějakou malou Liberal Arts College. Na těchto školách se klade větší důraz na aktivitu v hodině a spolupráci s ostatními studenty. |
Nejvíc se toho naučím, když poslouchám a dělám si poznámky. Na velkých školách se častěji setkáte s masivními přednáškami. Kupte si poznámkový blok. |
Chci ve svém oboru získat PhD. Bakaláři z malých výběrových škol získávají PhD častěji než absolventi velkých univerzit podobné kvality. Na těchto stránkách je žebříček škol podle procenta absolventů s PhD. |
Nutno dodat, že chodím na malou Liberal Arts College a jsem z ní tak nadšená, že mohu být trochu zaujatá proti větším univerzitám. Proto prosím všechny, kterým se zdá nějaká informace v tabulce nepravdivá, aby se o svůj názor podělili s ostatními v komentářích.
13. 7. 2010 /
Mě by zajímalo, jestli existují nějaké statistiky týkající se právě velikostí kruhů/tříd (nebo jak se to v Americe jmenuje). Myslím, že nejen mně, ale i jiným zájemcům o studium na tamějších školách by to výrazně pomohlo.
15. 7. 2010 /
nevíš jak je to v usa s jazyky
bude mi stačit aj a nemusím umět třeba NJ
19. 7. 2010 /
Ivčo: Na této stránce najdeš žebříček škol podle procenta vyučovacích hodin s méně než 20 studenty a s více než 50 studenty.
http://talk.collegeconfidential.com/college-search-selection/708190-avg-class-size.html
Čím větší procento hodin s počtem studentů pod 20, tím lépe. Naopak, pokud je na škole velké procento hodin s více než 50 studenty, se svými profesory si asi moc nepopovídáš. Uvidíš, že mnoho Liberal Arts Colleges nemá ŽÁDNÉ hodiny s více než 50 studenty, a že naopak ty nejproslavenější americké univerzity jich mají kolem 10 %.
Dále je dobré otevřít si Princeton Review, “The Best 368 Colleges,” který u každé školy udává nejčastější počet studentů ve třídě. Pokud tuto knížku nemáš, je zdarma k dispozici ve Fulbrightově Komisi v Praze.
19. 7. 2010 /
ghzfjk: Angličtina bude stačit, sami Američani často neumí pořádně žádný cizí jazyk, tak po tobě nemůžou chtít, abys uměl/a perfektně hned dva.
Znalost jiného jazyka než angličtiny se ale hodí hned ze dvou důvodů: budeš moci odjet na semestr do ciziny na nějaké akční místo (např. se Španělštinou kamkoli do jižní Ameriky) a budeš z něj moci psát SAT II. – test, ve kterém ukazuješ, že jsi v nějakém předmětu dobrý/á.
19. 7. 2010 /
dík za info
16. 5. 2011 /
Ahoj,
Prosím Tě, chtěla bych příští rok studovat vysokou školu v americe, určitě dám na tvé rady, pokuď se tam dostanu.
Zajímalo by mě, jakou šanci mám při přijetí, když studuji na SŠ ale dálkově, příští rok bude státní maturita, studium mám 5-leté+ jazyková škola – angličtina. A prosím Tě, bude problém studovat vysokou školu v Americe, když mě bude příští rok 27 let?
A ještě 1.otázku prosím tě, jak se pohybují ceny těchto vysokých škol? Vím, že je to mnoho otázek na Tebe. Ráda bych studovala psychologii, ale nevím ještě přesně, jak je to tam s dalšími předměty při studiu Psychologii atd..
Tak ti velmi děkuji za tvou odpověď, je to pro mě totiž velmi důležité. Jsem rozhodnuta jinak na 100%, chci studovat v Americe a jsem na začátku zjíšťování informací.
Velmi Ti budu vděčná za Tvé rady.
Hezký den
s pozdravem Diana
21. 5. 2011 /
Ahoj Diano,
Bohuzel nevim, jak je to s prihlaskami studentu, kteri studuji dalkove. Soucasti prihlasky na vysoke skoly do Ameriky je doporuceni od ucitele, ktere zrejme nebude lehke dostat, pokud studujes na dalku. Na druhou stranu, pokud mas dobre znamky a podari se ti zkouska SAT nebo ACT, mas sanci se dostat na americkou univerzitu. Ceny vysokych skol v USA jsou zavratne (kolem milionu Kc rocne, pokud se budes hlasit na soukromou skolu), ale skoly nabizeji stipendia, ktera mohou vetsinu nakladu pokryt. Abys dostala stipendium, musis mit vyborne znamky, dobre SAT, a mela bys byt dobra take v necem mimo skolu (sport, hudba, dobrovolnictvi, atd.)
Nevim presne, jak je to s vekem. Na vetsinu Liberal Art College chodi studenti, kdyz je jim cca 19-20, ale vim, ze na statni univerzity v USA a community colleges se hlasi i starsi lidi. Doporucuji ti, aby ses obratila na poradenske centrium Fulbrightovy Komise, kde ti poradi, kam se hlasit a jak podat prihlasku. http://fulbright.cz/poradenske-centrum
Radka
4. 9. 2012 /
Zdravím.
Právě vybírám univerzity na které se budu usilovně snažit dostat. Chtěl bych v USA studovat fyziku nebo astronomii. Zřejmě se budu snažit dostat se na ty opravdu nejlepší univerzity v těchto oborech – Princeton, Haarvard, MIT, Berkeley, Stanford, Caltech. Mají desítky Nobelových cen, přední místa žebříčků a špičkové pracovníky, takže si skutečně myslím, že jsou lepší než jiné méně známé univerzity (v těchto oborech). Netvrdím samozřejmě, že např. na právo je nejlepší nějaká v ČR zcela neznámá univerzita.
13. 10. 2012 /
Můžeš zveřejenit jaké skore máš na SAT testech?