Sport, Střední škola

Co vás v USA na High School překvapí

Včera jsem si přes internet povídal s mojí kamarádkou, která teď na jeden rok studuje na High School v USA a strašně mě překvapilo, jak věci v Americe vidí stejně. Rozhodl jsem se tedy napsat článek o tom, co nás jako Čechy překvapí, když budeme chvíli v USA žít a chodit tam do školy. Zážitky se mohou lišit, ale většinou to platí s výjimkami pro všechny.

Doprava

Pokud zrovna nebydlíte v New Yorku či jiném velkém městě, bez auta se tam neobejdete. Jako exchange student však auto nemáte a nastává tak problém, jak si dojít nakoupit, zasportovat, za kamarádem, do školy apod. Jediná doprava na většině míst ve Spojených státech jsou školní autobusy. Ty ale jezdí i krátké vzdálenosti strašně dlouho (ze školy a do školy). Ale co dělat, když vaše rodiče nemají čas vás dovézt do školy a pěšky by cesta trvala několik hodin? Pokud nebydlíte v centru a chcete jít kamkoliv se podívat, koupit či pobavit se, vždy musíte přemlouvat někoho, aby vás tam dovezl. Často vás otravuje pořád se ptát rodiny či přátel, jestli bych mohl/a jet tam či onam. Navíc ona většinou nebude mít čas.

Tudíž v ČR není problém někam jet. Máme poměrně hustou infrastrukturu autobusů, vlaků, případně tramvají, trolejbusů či metra. V USA většina studentů nic takového neuvidí.

Škola

Když se někdo v České republice věnuje nějakému sportu, dělá to obyčejně přes celý rok. I mimo sezónu trénuje, aby nevyšel z kondice. V USA se ale škola věnuje sportu jenom po dobu, kdy je sezóna. To se pak trénuje každý den a intenzivně. Po pár měsících ale všechna snaha končí a my si musíme najít jinou zábavu. Pokud tedy chcete ve Spojených státech sportovat a máte svůj oblíbený typ sportu, nemyslete si (až na vyjímky), že se mu budete věnovat po celou dobu pobytu.

Homecomming dance se často připodobňuje k našemu každoročnímu plesu. Mnozí, bez předchozí zkušenosti, si tedy představí klasické tance, ladné pohyby a plesovou kapelu na pódiu. Až ale zjistíte realitu v USA, možná změníte názor. Pokud budete chodit do státní školy, často se bude jednat doslova o diskotéku v tělocvičně. Všichni ze školy se celý den budou připravovat, slečny líčit, upravovat, shánět nové šaty, chodit na slavnostní večeře, apod., a potom přijedou do tělocvičny svojí vlastní školy a začnou tam tancovat na nejprofláklejší hity americké hitparády. Takže žádný blues, samba či valčík známý z tanečních. Některé školy pouští písničky z CD, ty lepší si najmou DJje.

U dalšího bodu záleží na typu školy. Většinou ale platí, že dospělí Američané si obyčejně myslí, že člověk, kterému je 18, je dítě.  Učitelé na české škole mi vždycky říkají, že už jsme přeci dospělí, že máme zodpovědnost apod. Na to ale ve Spojených státech můžete zapomenout. Učitelé vám budou všechno polopaticky vysvětlovat, kontrolovat vám každý den úkoly a vaše zápisky v sešitě, dávat vám razítka za aktivitu při hodině apod. Byl jsem v Senior class (maturitní ročník) a připadal jsem si, že se ke mě všichni chovají tak, jako kdyby mi bylo 13 či méně let, ačkoliv mi ve skutečnosti bylo 18. Často mi to bylo trapné.

Zase bych toho napsal moc, takže to pro dnešek stačí. I když se jednalo o povětšinou negativní poznámky, samozřejmě že pobyt a škola v USA měla mnoho kladných výsledků, které se na mě podepsaly. O těch až zase příště.