Papírování, Před odletem

Předodletová schůzka se Student Agency

Před časem jsem elektronickou poštou obdržel dopis, v němž bylo psáno cosi o schůzce před odletem do USA. Již několik dní předem jsem se těšil a dnes to mám už za sebou. Akce se konala v posluchárně fakulty tělesné výchovy Univerzity Karlovy. Při vstupu jsem obdržel pár papírů a dokumenty k vízu. Uf, konečně je mám. Učebna byla téměř obsazená. Přesto jsme se ale ještě s taťkou vmáčkli někam doprostřed místnosti. Já bych totiž jinak na projekční plátno neviděl. Po zpožděném zahájení předstoupila před publikum paní ve středních letech. Představila se jako minulá koordinátorka uchazečů a nynější ředitelka (možná jenom pro určitou oblast, napamatuji si přesně) organizace CIEE. Vyprávěla o životním stylu a stále nás uklidňovala před zmatkováním.

Vše v angličtině s překladem zaměstnance Student Agency.

V dalším bodě programu přišla studentka, která se před pár dny z Ameriky vrátila. My jsme se jí ptali v rámci diskuze na několik otázek ohledně pobytu a přípravě na cestu. Co si máme vzít s sebou, co nebrat, jak je to s platebními kartami a pár dotazů na mobilní síť a dorozumívání se s rodnou Českou Republikou.

Oficiálním ukončením ale nic nekončilo. Zvědavé maminky a tatínkové se ptali všech co byli k mání na tisíce dalších otázek. I my jsem nezůstali pozadu. Nejvíce mě zajímalo, jak převezu můj saxofon přes oceán. Mám si zavolat na ČSA, no uvidíme, jak dlouho mi to potrvá, než se k tomu přinutím.

Schůzka se mi líbila, dozvěděl jsem se na ní mnoho důležitých informací a vřele každému budoucímu adeptovi o tento výlet doporučuji udělat si na ní čas. Snad poprvé jsem opravdu pocítil, že za chvíli již tu nebudu a poletím kamsi do tramtárie. Problémem ale je, že jsem až do těď nevím kam. Věta typu „většina z vás již má přidělené hostitelské rodiny“ mě lehce znervózňovala. Přeci jen, já žádnou zatím nemám.