Střední škola, V Americe

Poslední den školy v USA

Včera jsem zažil oficiálně poslední den školy. Ve stručnosti vám povím, jak to vypadalo a co zvláštního se děje na konci roku na High School v USA.

Nejvíce mě zaujalo, že známky se tu uzavírají skutečně až s posledním dnem školy. Psal jsem dva závěrečné testy poslední den. To je velký rozdíl oproti ČR, kdy moje aktivita končila 14 dní před vysvědčením, kdy se uzavřely známky. Jinak žádné vysvědčení jsem nedostal. Chodí mi totiž do poštovní schránky každý čtvrtrok. Myslím si, že pracovat až do posledního dne není úplně nejlepší nápad a jenom svědčí to o americké povaze. Kdybych dnes onemocněl, nemám jedinou šanci si známku opravit. Zažil jsem to na vlastní kůži. Poslední den jsem totiž zapomněl pitomý papír s razítky z domácích úkolů (nesmějte se, vím že to zní jako z první třídy, ale já to nevymyslel). Rázem jsem ztratil všechny body za práci za poslední dva měsíce. Takže mě to dost překvapilo, že kvůli jednomu zapomenutému papíru mi klesla známka z Algebra 2 o jeden stupeň. Popravdě je mi to vcelku jedno, ale v ČR už bych byl trochu ostřejší. Ale u nás v Čechách ale všechno není obloženo tolika pravidly jako tady, takže kvůli jednomu papíru by se asi tohle nestalo.

Ale abych neodbíhal od tématu. Protože jsem tady v USA maturant (Senior), včerejší den byl pohodový. Většinu tříd jsme si jenom povídali a jedli sladkosti. Také došlo na podepisování Yearbooků.

Jednou za čtvrt roku při zvláštních příležitostech pořádá moje střední škola Ralley. Je to asi 40 minutová akce, kdy se do tělocvičny naskládá 2000 studentů, probíhají krátké představení, křičí se, kdo má silnější hlasivky a tak podobně. Poslední Ralley byla asi nejpovedenější. Kromě obvyklých tanečních vystoupení, roztleskávaček, řvaní, jaký ročník je hlasitější a trocha hudby se dělo něco trochu více.

Jelikož byl konec roku a tělocvična byla rozdělena na 4 díly podle ročníků, na povel si postupně všichni vyměnili lavičky a oficiálně se posunuly o rok výše. Připadalo mi to jako výborný nápad. My maturanti jsme si pak sedli doprostřed, kde nám byla prezentována pěkná slideshow a video. Viděl jsem pohled ze současnosti až po úplné začátky naší školy (ta je pouze 4 roky stará). Zasmál jsem se, když jsem viděl, jak bylo ještě všechno první rok rozestavěné a ze začátku se používaly externí záchody (Toi Toi) a umyvadla, aby se vůbec mohlo začít vyučovat a splnily se přitom oficiální hygienické požadavky.

Po Ralley jsme si ještě všichni povídali a já pak zamířil domů. Bude se mi po všech stýskat. Poznal jsem tu mnoho nových kamarádů. Ale nic není zadarmo a tak alespoň doufám, že s nimi budu moct být v kontaktu přes internet a že se třeba někdy v budoucnu ještě uvidíme. Vyměnil jsem si email, tak uvidíme, kdo napíše.

Takže teď už oficiálně nemám školu. Stejně ale ještě musím navštívit dvě zkoušky, kde se dozvíme, jak budeme chodit při imatrikulaci (graduation). Ta proběhne 3. června a bude to zároveň moje poslední akce s americkou školou. To by v Kalifornii už měl být můj taťka (ten opravdový, ne hostitelský), takže mě i on uvidí. Ale o tom až zase příště…