V Americe

Jak jsem nakonec nezmenil rodinu

Skoda ze nemam moc casu zde rozvest, co presne se prihodilo. Avsak faktem zustava, ze rozum zvitezil nad nedorozumenim.

V sobotu jsem mel jiz vsechno sbaleno v zavazadlech, cekajic na odvoz do domu koordinatorky. Na posledni chvili vtrhl do meho pokoje bratr a se svym charakteristickym usmevem mi oznamil, ze se nikam nestehuji. Rodina se nakonec rozhodla, ze si me doma nechaji a Julia (brazilskeho studenta) vystehuji. Doslo k nedorozumeni a koordinatorka pry vsechno spatne pochopila (to jsem popisoval v minulem clanku). Zmenil jsem tim ale radne klasicka pravidla pro umistovani studentu, jelikoz jsem mym bytim vystrnadil studenta, ktery jiz mel „trvalou rodinu“ a presto musel odejit. Naopak ja, se statutem „welcome family“ mam umozneno zustat. Moc me mrzi, ze nekdo musel odejit kvuli me a ze se Julio stehuje. Kdybych byl na jeho miste, pripadal by mi system nespravedlivy a v obracene pozici (jakozto student v rodine „nastalo“) bych primo silel, jak se toto muze stat. Mozna mu to budu muset jest nejak vysvetlit, jelikoz to opravdu nebyla moje chyba.

Jeste ten samy den jsem se prestehoval do jeho pokoje a uzivam si tepla ve druhem patre umistene mistnosti. Rodina je na me ted mnohem milejsi a vice si povidame.

Dnes jsem v posilovne absolvoval schuzku s osobnim trenerem. Mam k dispozici tri schuzky zdarma. Vytvorili jsme plan, jak cvicit, jak casto a na jakych pristrojich. Myslim, ze mi to pomuze.