Hudba, Střední škola, V Americe

Coffee House

Přáli jste si nějaké ty zážitky tak se vám tu jeden pokusím nějak přiblížít. Odehrál se první dubnovou sobotu a vždycky to tu je velká událost. Jedná se o Coffee House.

Coffee House vlastně spočívá v tom, že studenti účinkují, studenti to organizují a studenti si to užívají. Vystoupení jsou mix zpěvu, kapel, čtení nějaké poezie (vlastní či cizí), tanec, scénky, prostě co koho napadne, hlavně si to pořádně užít.

Tento Coffee House organizovali Kathleen, Erin a John. Tématem byly postavičky z Nintenda a tak přišel třeba Mario, Louis, Zelda a mnoho dalších o kterých nemám páru jak se jmenují. Kathleen si zapůjčila moje lacláče a tímto se staly ještě známějšími než byly do té doby.

Coffee House začal okolo půl osmé promítáním trailerů k pár filmům které místní filmoví studenti letos dělali. A potom také vůbec první film jednoho z nich pojmenovaný „Pee“ a to bylo doopravdy jediné o čem to bylo. Začalo to slibně. Následovalo hraní různých lidiček kteří se postupně přidávali a střídali. A, protože hodně z místních studentů je všestraných tak jsme měli šanci vidět lidi ze všech oborů (Theatre, Creative Writing, Music – klasika a jazz, Visual Art, Film, Dance a Interdisciplinary) na různých pozicích, které se rozhodně nepodobají tomu jaké je jeich zaměření. Lidi se bavili a já lítala okolo, fotila a natáčela videa jako divá. Většinu večera jsem měla v rukách dva různé foťáky a tak jsem se musela doopravdy ohánět. Nějakých pár fotek můžete vidět zde kam jsem konečně dala nějaké moje fotečky a pak taky na mojím rajčeti kde jsou vlastně všechny mé fotky z Ameriky. A pak také nějaká ta videa. Mix vystoupeních tady

Trochu více bych se chtěla věnovat jen pár z nich. Prvním je Josh Eberhardt, theatre major, neuvěřitelný zpěvák a vůbec. Jinak má i svoje vlastní cdčko a to co zpíval je píseň kterou složil den předtím.

Po Joshovi nastoupila Marlo Barrera a Bennet Bergman. Oba jsou z Creative Writing programu a jsou to jedny z mých nejoblíbenějších stvoření na škole. Njdřív zpívají nějakou píseň, nemám páru od koho a pak se k nim přidá Jasmin Marin (visual art) a to už je jejich vlastní tvorba, píseň let’s dog! kterou napsali po dni který strávili mazlením se štěňaty v psím útulku. Musím podotknout, že žádný z nich nehraje na ty nástroje a tak některé chvíle můžou být docela komické.

A to už přichází na řadu David Bode a David Raffael Hermoso. Sice původem divadelníci ale Beatlesácké „All Together Now“ rozproudilo publikum pořádně. David Bode je mezinárodní student z Německa což vysvětluje ten Evropský přízvuk.

Kathleen Michelle Burke  je další z pisálků kteří úcinkují. K tomuto vystoupení byla ještě předmluva kterou jsem bohužel nezaznamenala a to, že si dala Novoroční Předsevzetí a to válčít s jejím strachem a, že její největší strach je zpívat před publikem. Všímejte si těch parádních lacláčů… Mám je na sobě právě v tuhle jediněčnou chvíli kdy píšu tenhle článek 🙂

K úplnému konci Coffee House přišla na řadu Rita Isabel Andrade a Shelby Rose Richardson. Rita Isabel je violistka a Shelby divadelnice. Společně s Kinem který pro ně mixoval muziku roztančily podium a postupně se přidávali další lidé třeba s bubny a tak. Nakonec se tohle vystoupení přetransformovalo v asi dvacetiminutové vystoupení všech možných lidí, a také vlastně takové skoro poslední vystoupení. Většina lidí odešla a nás tam zbylo jen asi deset. A pak přišel vrchol programu a to Nick Kane s jeho nástrojem co jsem i znala jeho název ale moje paměť je děravá. Nick a Bree (bubny) jsou oba filmaři, ostatní lidi co se přidali jsou hlavně jazzoví muzikanti. Na parketu bylo hromada místa a tak nejlepší čas na to tancovat mým oblíbeným stylem – tedy zaber tolik místa kolik se ti podaří.

To už ale byl opravdový konec a už bylo potřeba jen trochu poklidit, pozhasínat a pádit do dormů, i tak jsme šli pozdě.

Ke konci bych se chtěla omluvit za kvalitu videí a také za nějaké ty češtinářské problémy. Už mi to začíná dělat problémy a interpunkci jsem ignorovala vždycky.