Pobyt v zahraničí, V Americe

Co nového…

Moje články byly ve smes zápornějšího charakteru a tak sem se rozhodla napsat něco o plusech mého bytí tady.

Magické číslo 24th a at už doplníme jakýkoli měsíc, znamená to pro mě nová kapitola tady. Stále se nacházím v South New Jersey… žiju v rodině která čitá tři členy….maminku, tatínka a bratříčka…ano splnil se mi sen…je mladší. Maminka je správná…dost si rozumíme a hlavně i kdyz jí je 44 je poradne střelená a miluje zmrzlinu. Ano mám ji skoro pořád, protože si nelení a kdykoliv někde jedem stavujeme se pro zmrzku ať už je 30 stupňů a nebo 5.

Na čtyřletého bratříčka působím víceméně výchovně, protože tady se nějaká tvrdší pravidla pro děti moc nepěstují. Na druhou stranu to dítě neni zmanipulovaný a někdy mě fakt dostává. Je to tzv. silly boy.. už několikrát sem se snažila to přeložit, ale v češtině to není ono.

A co mi přinesl říjen… ano stále jsem se nedočkala zacházení jako s dospělým člověkem jako už bylo zmiňováno v článku „Co vás v USA na High School překvapí “  a už se tim necejtim vlastně ani ublížená….někdo říkal, že zvyk je železná košile jestli se nepletu. Začíná se ze mě stávat dítě…mám pocit, jako bych tuto etapu ve svým životě předtím přeskočila… Přiznávám se…divám se na disney channel a znám všechny kreslený cartoons co tady na těch stovkách programů bezej. O prezidentský volby se nezajímám. U Mc drive umím objednat happy meal for boy with chicken nuggets and apple dippers and apple juice… když je plný auto sedím v special kids chair a mám spoustu hraček kolem sebe. Hlavně různý autíčka , hračky od Mc Donalds a veškeré doplňky batmana a spidermana. Vlastně se nebudu tajit ani tim že první měsíc na campu jsem spala v povlečení se spidermanem a nad posteli jsem měla masku ze Star wars.. ano stalo se ze  mě americký dítě…téměř chlapec..protože mám štěstí na mladší bratry. Jako dítě tu mam opravdu na co si vzpomenu…. welcome to America.

Ač jsem přesvědčená o kvalitě českého školství téměř stejně jako tři měsíce předtím, změnila jsem názor na školství americký. Jsou tu věci, který jim opravdu závidím. Hned na první pohled je vidět, že školství má peníze.

Chtěla bych být v tomhle směru trochu podrobnější, tak pro ty co znaj realitu..můžete tento odstavec směle přeskočit. Když jsem si připravovala doma věci do kufru vzala jsem si naky složky a papíry a jen s hrůzou jsem přemýšlela jak kolik asi utratím za učebnice na místě. K mému překvapení mi moje škola poskytla učebnice všechny a to není všechno. Na angličtině jsem dostala tzv. bander- pořadač a pak sešit. Do pořadače přijdou nakopírovaný a předem proděrovány papíry, který dostáváme téměř ob den….ano učitelé tu evidente nemají omezený počet kopií jako u nás.  Divila jsem se dost proč nikdo nenosí penál….až na mě. Jsem zvyklá, že co si do školy nepřinesu to nemám…a tady..omyl. Nemáš čím psát? támhle jsou tužky. Ořezávátko je namontované u tabule  a co dál..? Když máme dělat nějaký projekt v rámci hodiny dostaneme barevné papíry, lepidla, nůžky,pastelky, fixy a pravítka nenacházíme se ovšem ve výtvarce…tohle vybavení je v každé třídě.  Na vytvatrce jsem na začátku roku dostala skicák se 100listy , tužky a gumu….který sou na my domácí úkoly z výtvarky. Ano správně tipujes, že vytvarny pomůcky si vlastní nosit nemusíš a natož na ně přispívat jako na našem gymnáziu, kde mimochodem výtvarka stojí za…. no dobře, řeknu to slušně nestojí za nic. Velice mě těší, že výtvarka se zde bere jako regulérní předmět a ne jako flákárna. Probírali jsme dokonce i povolání, který obsahujou výtvarný směry a umění nas obklopuje více, než si myslíme.

V našich zeměpisných šířkách se nese názor, že americani jsou hloupí…uveďme to tedy na pravou míru. Ano, nevědí kde je Ceska republika a ti světa znalejší reagují na Czechoslovakia. Rovněž neznají spoustu historických postav evropských dějin… a teď se podívejme na naše znalosti o americe…známe snad my všechny polohy států v americe? A kdopak byl Benjamin Franklin… to jméno známe, ale mě bylo utajeno, co všechno udělal a čím byl významný pro americké dějiny….možná si teď řekněte, že jsem hloupá, ale myslela sem si, že to byl jeden z amerických prezidentů.

No celý  to jejich vzdělání tkví vlastně v tom, že oni se učí různý úseky věcí podle levlu tříd, ale nikde není přesně předepsaný, co všechno se naučit musí. Maturita je taky nečeká tak proč by se stresovali…. to je podle mě jejich cesta. A bonus na konec. Přišla ke mě jedna spolužačka a povídá: Jedu na Vánoce do Evropy…. tak jí říkám: tak to máš fajn a kam to bude? Ona: do Anglie . já: a do jakyho města jedeš?  Ona : no do Berlina…. takže no comment 🙂