Střední škola, V Americe

Vzdělávací systém v USA

Na základě mnoha dotazů, které se týkaly právě školství ve Spojených státech a jejich systému výuky, jsem se rozhodla uveřejnit obsáhlejší infromativní článek.

Jaký je obecný vzdělávací systém v USA?

Střední škola trvá čtyři roky a jednotlivé ročníky jsou označovány buď číslem (grade) 9, 10, 11 nebo 12, a nebo popiskem Freshman, Sophomore, Junior, Senior. Většina Američanů končí docházku střední školy v 18 letech, výjimečně ukončují vzdělání už v i v 16 letech v 10 ročníku, když splní všechny kredity. Univerzity přijímají přihlášky do prvního ročníku i od těchto studentů.

Student je povinen dosáhnout několika kreditů (většinou 22-28) za celou školní docházku, aby dostal diplom o ukončení střední školy. Za jeden předmět, který trvá celý rok, dostanete 1 kredit. Za předmět, který trvá jen semestr pak 1/2 kreditu. Takže to rozloženo na celý 4letý cyklus dělá 6-7 předmětů za rok. Předměty si vybíráte z široké škály, která je rozdělena podle hlavních oblastí na English, Mathematics, Social Sciences, Sciences, Arts, Athletics, Foreign Languages, Computers a Special Studies (kde může být právě program ESL nebo třeba i nějaká technická výuka). Většinou máte kredity přesně rozepsané, tedy jaké kurzy přesně musíte mít + volitelné kurzy. To, co musíte splnit k maturitě, pak může vypadat třeba takto:

Students must have 24 credits as a minimum number of credits to graduate:
English 4 credits (including Freshman English and American Literature + electives)
Mathematics 3 credits (including Algebra I and Algebra II + electives)
Social Sciences 3 credits (including US History and World History + electives)
Sciences 3 credits (including Introduction to Science + electives)
Arts 2 credits (including Art 1 + electives)
Athletics 2 credits (including Health + 2 years of PE OR 4 years as a memmber of a sport club)
Foreign Language 3 credits (3 years of Chinese OR Spanish at minimum level Chinese 3 OR Spanish 3)
Computers 1/2 credit (one semester of Introduction to Research Methods)
Electives 3 1/2 credits

K tomuto rozvržení pak můžete obdržet různé podmínky. Třeba že když jste jeden rok rozstleskávačka, počítá se to za 1/2 kreditu v Athletics nebo za výhru v mezinárodní umělecké soutěži vám může být uděleno 1/4 kreditu v Arts. Většinou se studenti první dva roky soustředí, aby splnili dané požadavky a větší množství volitelných kurzů si vezmou až v posledních dvou ročnících. Pokud student propadne, opakuje jen ten jeden původní kurz (což může udělat i o prázdninách) a dál pokračuje ve studiu, tedy nepropadne o jeden ročník níž. Většina kurzů je také přesně situována pro určitý ročník, pokud ale má student vyšší vědomosti, může být zařazen i do kurzu původně určeného pro Seniory atp. V posledních dvou ročnících se také student může dostat do tzv. AP kurzů (Advanced Placement). Tyto hodiny jsou někdy vyučovány vysokoškolskými profesory na úrovni blížící se univerzitní a připravují studenty k závěrečnému AP testu (po jehož úspěšném složení může být studentovi uznán kredit na vysoké škole) a studiu tohoto oboru dál na univerzitě. Mimo tyto kurzy jsou vypsány i Honors kurzy, které jsou pro žáky s průměrem známek do B, a High Honors kurzy, určené žákům s průměrem známek A.

Známkování probíhá procentovým systémem od toho jsou dále odvozeny výsledné známky A, B, C, D, a F (neprošel). Závěrečné testy z předmětů tvoří jen asi 15% výsledné známky, většinu tvoří především domácí úkoly, které se všechny známkují. Jelikož máte na škole jen 6-7 předmětů, tak je většinou máte každý den, buď ve stejném koloběhu, nebo se střídají podle nějakého systému. To znamená, že ze dne na den budete muset vypracovat otázky z historie USA, přečíst si několik stránek z Kdo hledá v žitě, zpracovat otázky na španělštinu, vypočítat několik příkladů a dokončit report z chemického experimentu. Z toho důvodu jsou na většině internátních škol nařízeny povinné studijní hodiny (většinou třeba od 7 do 9 večer), kdy je vyžadováno, aby student byl v knihovně, studovně, třídě nebo na pokoji a studoval. Učitelé procházejí prostory a kontrolují, zda studenti skutečně studují. Pokud bydlíte u rodiny, tak studijní hodiny si vlastně určujete sami tak, jak děláte úkoly do školy.

Důležitým faktorem školních výsledků je číslo GPA, které se pohybuje v rozmezí 1.00 – 4.00. Za každou známku se vám udělí body: A (4 body), A- (3,7 bodů), B (3), C (2), D (1) a pokud máte Honors kurzy, pak se za každou známku ještě body o jeden zvýší, takže například z A je pak 5 bodů. A GPA je tedy souhrnen všech známek ze všech předmětů, které ukazuje, jak na tom akademicky jste. Počítá se podle metody, která by byla dlouhá na vysvětlení, takže ji nenapíšu, jen kdyby měl někdo zájem.

Přes GPA se například řeší i absence, na kterou jsou Američané skutečně hodně citliví. Za semestr můžete chybět jen asi 10 hodin a to ještě musíte mít skutečně opodstatněnou absenci. Pokud je to více hodin (neplatí u dlouhodobé, vážné! nemoci) nebo jsou absence neomluvené, pak škola sníží studentovi jeho GPA až o 1 bod, což je skutečně hodně! Vlastně to může znamenat to, že mu škola o stupeň zhorší známky ze všech předmětů. Různé školy mají různé postupy, některé za absenci například strhnout 1% ze všech známek daného předmětu.

V posledních dvou ročnících studenti skládají státní srovnávací zkoušky, které jsou vždy pro všechny státy v USA stejné. Především jsou to SAT testy – SAT Reasoning Test (sládá se z Critical Reading, Writing a Mathematics) a Sat Subject Test (z různých předmětů, má prověřit vaši znalost konkrétní oblasti). Studenti mohou složit (a také většinou skládají) ACT test, ve kterém je Writing sekce nepovinná a místo ní je poviná sekce Science. Obecně jsou SAT testy více aměřené na logiku a přemýšlení a ACT testy na znalosti. Testy je možné několikrát opakovat, protože jejich výsledky rozhodnou o tom, na jaké univerzity se můžete dostat. V testech je většina otázek zaškrtávací s výběrem několika možností (ale vždy jen jedné správné) a to i v matematice, jen tam se objevuje pár příkladů, které máte vypočítat sami. Z každé části SAT testu můžete dostat maximum 800 bodů, průměrně ale studenti dostanou o dost méně (i když testy nejsou vyloženě těžké, na internetu můžete najít otázky z předchozích let a i na oficiálních stránkách SAT testů uveřejňují každý den novou otázku, která se objevila v testech). Na testy je spíše nedostatek času a tím se stávají složitými.

Pracovníci univezit tyto výsledky dost sledují a podle nich si i vytypovávají studenty, kterým následně posílají svou přihlášku a informační reklamní balíček o škole jako projev zájmu o jejich osobu.
Celý proces výběru vysoké školy trvá asi dva roky. Na střední škole máte několikrát do roka sezení se studijním poradcem, který vám pomůže s výběrem školy i vyplněním přihlášky. Přihláška na vysokou školu obvykle sestává z minimálně dvou esejí (jedna osobní esej, kde se většinou snažíte nějak “prodat” sami sebe, a další esej, kde se vyjadřujete třeba k aktuálnímu problému apod.) a tří doporučení – od dvou profesorů a vašeho studijního poradce. Pak se k přihlášce přikládají výsledky celostátních testů a různé diplomy nebo ocenění. Přihlášky se často odesílají už v prosinci, protože termíny jsou do ledna, maximálně do začátku února.

Do března-dubna se dozvíte rozhodnutí a pak máte ještě 30 dní na odepsání, zda místo přijímáte nebo ne. Vysoká škola začíná stupněm undergraduate na college, kde specifikujete svůj Major obor (všeobecné zaměření, kterému se chce student nejvíce věnovat, například ekonomie) a Minor obor (zaměření, které vás baví a chcete se mu nadále věnovat, například divadlo). Vysoké školství v USA je známo hlavně tím, že teorii často uplatňuje v praxi už za dob studií, takže jsou často požadovány k dokončení programu i stáže neboli internship.

Už mě nenapadá, co více bych o školství v USA měla napsat. Názor si jistě utvoříte sami, zda je to systém lepší či horší než u nás, ale osobně myslím, že se to určit nedá. V Americe se určitě mnohem více zaměřují na praktické využití informací, rozhodně vás tam napadne “Proč se to učím? K čemu mi to bude?” méně častěji než u nás. Naopak Američané často nemají všeobecný přehled teoretických a faktických znalostí. Já bych nejraději uvítala kombinaci obou programů. V Americe se mi líbí jejich pohled na člověka jako individualistu, který je sám odpovědný za své vzdělání. Přístup českých škol ke studentovi jako “jednomu ze třídy” mě neskutečně štve.

Určitě to ale nakonec všude záleží na učitelích, kteří vás učí.