Vánoční prázdniny v USA jsou delší než v ČR

Dneska byl poslední den, kdy jsem šel do školy. Upřímně mohu říci, že jsem rád, že to všechno skončilo. Nyní si mohu užívat 17 dní prázdnin. Do školy nastupuji 7.ledna, což je o trochu později než v Čechách. Během zimních prázdnin jsem měl jet do Los Angeles s moji rodinou. Výlet se ale nakonec neuskuteční, jelikož moje rodina ztratila mnoho peněz v sázkách na koňské dostihy. Sama dva koně vlastní a když zrovna nevyhrávají, moje host mamka je značně nervózní.

Poslední den ve škole jsme psali dva testy a odevzdávali projekt z matematiky, i když bylo zkrácené vyučování. Učitelé tak chtěli předejít tomu, že polovina lidí zmizí z vyučování ještě před jeho oficiálním pátečním ukončením. To se jim také povedlo, kvůli “pitomým” testům jsem musel jet do školy i já.

První věcí která mě zaujala, bylo přání učitelů k prázdninám. V Čechách obyčejně můžeme slyšet: “Veselé Vánoce a šťastný Nový rok.” Tady v USA kvůli míchání různých ras a náboženství se říká pouze “Have a nice winter break!”. Neodkazují tak na křesťanské motivy. To jsem vlastně věděl už dávno, ale stejně mě to tu znovu překvapilo.

Zítra si ještě splním “community hours”, což znamená všeobecně prospěšné práce, kterých musí každý student nasbírat alespoň 10 hodin za rok. Budu balit dárky společně s ostatními členy Marching Bandu a kromě toho si budeme vydělávat na naše budoucí výlety. Spekuluje se kromě jisté Havaje (kam z finančních důvodů prostě nepojedu) ještě třeba o Disneylandu.

Vánoc se také ještě týká koncert, který proběhl v pátek v místím centru umění. Vystoupili na něm všechny soubory mého učitele hudby. Musím smeknout klobouk. Kočírovat 6 uskupení průměrně po 40 lidech je opravdu umění. Nakonec hrál náš JazzBand, celý večer zakončil Milan Svoboda se svou skladbou “Stewed Plums”. Jinak se ale repertoár skládal víceméně z vánočních songů. Pro mě byl největším zážitkem náš Concert Band kde také hraji. “Carl of the Bells” byl podle mě lahodou pro posluchače v sále.

Pokud vás zajímá, jak to takový exchange student řeší s dárky, mohu vám prozradit, že to bylo složité. Něco jsem poslal domů, ale bude to mít asi zpoždění. Mě naopak přišly tři balíčky z domova. Už se nemohu dočkat až je otevřu. Také mám nějaký elektronický dárek na svém disku. Je však zakódovaný a rodiče mi pošlou kód pro odzipování až na štědrý den. Pro sebe jsem si tu koupil knížky a získal Fake Book z Jazzovými standardy.

Po ochutnání místních cookies (nejsou to ledajaké české sušenky, proto toto slovo nepřekládám) na mnoho způsobů od mých spolužáků jsem dospěl k názoru, že pokud moji hostitelskou hodinu nepřinutím něco upéct, alespoň najdu recepty a vše zrealizuji doma.