V Americe, Vysoká škola

Několik všeobecných rad pro zájemce o studium na college

Posledních několik let odpovídám na dotazy středoškoláků, kteří mají zájem studovat na vysoké škole v USA. Otázky se většinou týkají elitních univerzit, jako je Harvard. Dost často se studenti ptají na podobné věci, takže jsem se rozhodl sepsat pro všechny v podobné několik všeobecných rad. Ještě než se totiž člověk do přijímacího procesu vůbec pustí, je důležité si uvědomit některé základní věci.

Za prvé, z přijímaček na elitní americké univerzity (Ivy League, MIT, Stanford, etc.) se kvůli historicky rekordnímu počtu uchazečů stala prakticky loterie. Na Harvard se loni hlásilo přes 25 000 studentů, brali asi 2 000, z kterých potom nastoupilo asi 1650. Vzhledem k tomu, že úroveň uchazečů je vysoká a skoro každý by bez problému univerzitu vystudoval, šance dostat se na vysněnou školu jsou stále nižší a ani nejlepší z nejlepších často nejsou přijati na více než jednu z elitních škol. Je tedy důležité neupínat se pouze na jednu „ideální“ univerzitu, ale naopak přihlásit se na co nejvíce škol, aby se tato šance v loterii zvýšila. Sám jsem této rady v minulosti nedbal a hlásil jsem se pouze na Harvard, Princeton, a Williams, což byl z dnešního pohledu nezodpovědný hazard. I mezi těmi nejlepšími z nejlepších se většina dostane třeba jen na Harvard a ne na Princeton nebo naopak. Na druhou stranu bych neházel při pohledu na tyto statistiky flintu do žita, sám jsem si kdysi říkal, jak je to naprosto nemožné se někam dostat, a ono se to přitom povedlo. Protože třeba naši „admission officers,“ kteří na Harvardu rozhodují o přijetí, si už několikrát posteskli,jak se jim hlásí z Čech málo lidí. Takže určitě jde dostat se kamkoliv, jen by se člověk neměl upínat s přehnanými nadějemi na jedno vysněné místo.

Proto je zde i moje druhá rada. Pokud už člověk zkoumá i další možnosti, určitě stojí za to podívat se po školách, které jsou mimo první desítku nejlepších univerzit. Silné populační ročníky zapříčiňují nejen zvýšený tlak na elitní školy, ale také to, že studenti, kteří jsou dost nadaní na studium na Harvardu a nedostanou se na něj, místo této “super-ligy” přestoupí do první ligy, kde je úroveň výuky naprosto totožná s tou, která je třeba na Harvardu. . V Americe je spousta takzvaných „liberal arts schools“ (např. Williams, Middleburry, Swarthmore a mnoho mnoho dalších) nebo i výborných univerzit, kde se člověku dostane stejně excelentního vzdělání jako na Ivy League schools (jako příklad mám vždy Tufts, který je hned vedle Harvardu). Tyto školy přece jen přijímají daleko víc než 7 procent uchazečů a navíc mnohé z nich jsou schopny nabídnout i stipendia pro mezinárodní studenty. Chce to jen projít jejich stránky nebo se přímo zeptat. Narozdíl od Čech, kde, jak se dozvídám od svých kamarádů, budí studijní oddělení v každém hrůzu, v Americe se rozhodně do “admission office” vyplatí napsat. Kdo se neptá, nic se nedozví. Součástí toho přijímacího procesu je tedy i to, jak dobře si člověk dokáže najít školu. Kdo si tu práci dá, nakonec velmi pravděpodobně získá přístup ke vzdělání, které bude rozhodně daleko zajímavější a více naplňující, než jaké by kdy byla schopna nabídnout česká vysoká škola.

Abych to shrnul: každý, kdo to se studiem v USA myslí vážně, by se rozhodně měl přihlásit aspoň na jednu z elitních škol. Nebude si potom jako jeden můj kamarád vyčítat, že to neudělal. Zároveň by si však měl poslat přihlášky i na školy, kde bude mít na základě svých výsledků větší pravděpodobnost přijetí.

V takovém případě je úspěch téměř zaručen.

Čtěte dál: Za pozornost stojí také článek o nejnavštěvovanějších univerzitách v USA zahraničními studenty.