V Americe, Vysoká škola

Na univerzitu do Spojených států

Jmenuji se Vladimír Chlouba a v tuto chvíli již pátým měsícem studuji na americké Connecticut College ve stejnojmenném státě.

Přestože moje cesta na vysokou školu v USA nebyla vždy jednoduchá, ani na moment jsem svého rozhodnutí vydat se za oceán nelitoval, a s každým dalším dnem se ujišťuji, že mám obrovské štěstí studovat ve Spojených státech. Vzpomínám si ale také velice živě na dobu, kdy jsem, byť přesvědčen, že se mi to jednou podaří, musel čelit mnoha otázkám. To, co jsem tehdy oceňoval nejvíce, byly zkušenosti těch, kteří si tím dlouhým procesem sami prošli.

Cílem tohoto článku není nic jiného, než poskytnout rady těm, kteří se na tu svojí cestu na americkou univerzitu teprve připravují. Níže diskutuji pět bodů, které považuji za naprosto klíčové. Jsou jimi: srovnejte si myšlenky, začněte včas, získejte dostatek informací, postupujte systematicky a zamiřte na cíl a nevzdávejte se. Přestože se může zdát, že tato prohlášení jsou až příliš všeobecná a stále omílaná, věřte, že skutečné porozumění těmto zásadám vám umožní nastoupit na cestu za úspěchem spíše, než jednotlivé a z kontextu vytržené zaručené tipy a triky, které neexistují. Zaměřme se nyní na konkrétní doporučení.

Srovnejte si myšlenky

Snad tím nejzákladnějším procesem, kterým je třeba si projít, je utřídění vlastních pohnutek a ambicí, které vás ke studiu v USA vedou. Přestože je nepochybné, že lidé z celého světa vyrážejí do Ameriky za neobyčejně kvalitním vzděláním, je třeba si uvědomit, že koncept liberal arts colleges je unikátní, a téměř nesrovnatelný s terciárním vzděláním v Evropě. Abych ujasnil, v čem pro mne zmíněná jedinečnost tkví, musím důkladněji popsat svou vlastní zkušenost.

Za prvé jsem byl velmi pozitivně překvapen neskutečným množstvím mimoškolních aktivit, které jsou na Connecticut College k dispozici. Já sám jsem byl zvolen za svoji kolej do studentské rady, v rámci studentské vlády poté sloužím ve dvou komisích ( community service committee a diversity committee ). Kromě toho jsem se stal spolupředsedou klubu mezinárodních studentů, který sdružuje spolužáky z celého světa. Dále jsem během podzimu dojížděl několikrát týdně vyučovat základy němčiny do místní základní školy. Také si vždy najdu čas na sportovní aktivity, a v případě, že bych snad potřeboval studijní přestávku, mohu navštívit nejrůznější přednášky, které se na kampusu konají téměř každý den. Tyto zkušenosti zmiňuji proto, abych ilustroval, že na univerzitách typu Connecticut College se skutečně dbá o rozvoj jedince po všech stránkách, přičemž vlastní výuka v učebnách je velmi důležitou, avšak pouze jednou součástí tohoto procesu. Druhým faktorem, který je ve spojení s liberal arts colleges často spojován, je koncept tzv. kritického myšlení. Definic tohoto termínu je k dispozici tolik, že váháte, co vlastně ono kritické myšlení znamená. Já si vypůjčím krátkou poučku, která tvrdí, že nejde o to, co si myslet, ale jak myslet. Čím více se nořím do studia na Connecticut College, tím více si uvědomuji, že vysoká škola nemusí být ani tak o získání odpovědí na všechny otázky, které můžeme mít. Naopak, pokud alespoň poodkryji to nepřeberné množství otázek, které na mne čeká, budu považovat svoje studium za úspěšné. Trefně to před časem shrnul jeden z mých profesorů, který prohlásil, že cílem vysoké školy je zpochybnit vše, co jsme dosud považovali za neměnné a dané, a protom nás zmatené vyslat do světa.

Tento dlouhý odstavec jsem kromě testování vytrvalosti čtenářů napsal proto, abych potenciální uchazeče o studium na univerzitách v USA vyzval k následujícímu sebezpytování: Uvědomuji si, proč chci vlastně odejít studovat do USA? Jsem připraven na systém, který možná neposkytuje okamžité a jednoduché odpovědi, ale zato posiluje zdravý a silný mozek? Jsem připraven z tohoto procesu těžit? Jsem připraven na dlouhodobé odloučení od svých blízkých? Pokud jsou odpovědi na tyto otázky kladné, neváhejte číst dál.

Začněte včas

Není lepší rady, než začít včas. Začít včas ovšem neznamená pouze vyplňovat přihlášky tak, aby dorazily do školy dříve, než budou odkloněny přímo do skartovacího zařízení. Začít včas znamená získávat dovednosti a znalosti dříve, než vlastně dojde k samotnému přijímacímu procesu. Neocenitelnou zkušeností pro mne byla možnost strávit jeden školní rok na americké střední škole, které mi umožnila především nabýt potřebné jazykové znalosti. Začít včas však také znamená vést aktivní život, věnovat se oblíbenému sportu, zkrátka snažit se využít svého talentu a neustále se zdokonalovat. Každý z nás je něčím jiný a něčím zajímavý, a je pouze na vás, abyste vaši jedinečnost objevili.

Prakticky všichni mí spolužáci jsou velice zajímaví lidé, od kterých se mám neustále co učit. Ať už mluví několika jazyky, hrají na vícero hudebních nástrojů nebo se závodně věnují nějakému sportu, všichni jsou to aktivní lidé, kteří kolem sebe neustále nacházejí inspiraci.

Na závěr je třeba zmínit, že důkladná příprava může dělat divy i v případě standardizovaných testů SAT nebo ACT. Pojem „standardizovaný“ znamená, že test, se kterým se setkáte, až budete podstupovat zkoušku na ostro, se nebude příliš lišit od těch, na kterých budete cvičit. Dejte si proto k dispozici několik měsíců a poctivě se připravujte. Vyplatí se to.

Získejte dostatek informací

Stále ještě si vzpomínám, že jsem během svého přijímacího procesu měl často pocit, že toho ještě spoustu nevím, a že je stále něco, co musím zjistit, abych se lépe připravil, či lépe vyplnil svoji přihlášku. Částečným důvodem k tomuto pocitu byla nepochybně jakási „cestovně – studijní“ horečka, je ale nepochybné, že právě tento pocit mě neustále motivoval k tomu, abych získával informace. Neváhejte proto pokračovat v tom, co děláte právě nyní, čtěte články o studiu v zahraničí, navštivtě pražskou pobočku Fulbrightovy komise, či sledujte svoji vysněnou školu na facebooku.

Znát „svoji“ školu se vyplatí i při psaní esejů. Není snad lepším důkazem zájmu o danou školu, než zmínění konkrétního profesora, budovy na kampusu, etc. Právě to přesvědčí hodnotitele přihlášky o tom, že konkrétní univerzita není na vašem seznamu jenom do počtu.

Postupujte systematicky

Už samotné vyplnění přihlášek, přidáte – li si k tomu žádosti o finanční pomoc, je velice náročné. Já sám často žertuji, že kdokoliv je schopen dát dohromady všechny materiály pro přihlášení už demonstruje značnou dávku vytrvalosti, a že  by si proto nějaké to přijetí zasloužil.

Ať už si váš přijímací proces a vše, co k němu vede, naplánujete jakkoliv, mějte na paměti, že systematičnost vám pomůže vyhnout se nepříjemným překvapením. Mnohé testy je možno složit pouze několikrát za rok, a proto je při počtu třech a více zkoušek vhodné si vše pečlivě rozplánovat. Čím dříve, tím lépe.

Zamiřte na cíl a nevzdávejte se

Na závěr nemohu než zopakovat, že rozhodnutí studovat na univerzitě ve Spojených státech je mimořádně ambiciózní krok, a vyžaduje tak i určitou dávku vytrvalosti a odhodlání. Pokud kromě přijetí doufáte také ve značnou finanční pomoc, nezapomínejte, že tím školu nežádáte pouze o možnost na dané instituci studovat. Přijetí a udělení stipendia je de facto ekvivalentem investice, kterou daná škola činí, protože věří, že právě vy obohatíte její kampus. Když se například podívám na složení mezinárodních studentů na Connecticut College, pozoruji, že z každého světového regionu je zde pouze několik studentů. Je tedy patrné, že cílem přijímací politiky naší školy je kromě získání mimořádně talentovaných studentů také vybudování různorodé komunity.

Je tedy pochopitelné, že sen o studiu v Americe není vždy snadné proměnit ve skutečnost. Já sám jsem měl možnost poznat sladkou chuť úspěchu i hořkost zklamání. Již v prosinci 2010 jsem byl jako uchazeč early action přijat na Georgetown University, což byla vzhledem k mému zájmu o politiku velice dobrá zpráva. Za několik měsíců jsem se ale dozvěděl, že mi Georgetown neudělil takové stipendium, které jsem nezbytně potřeboval. Zklamání to bylo veliké, protože Georgetown, alespoň dle mého porozumění, praktikoval need blind admission policy. S nečekaným vývojem událostí jsem se rozhodl vypořádat rokem stráveným na Business Academy Aarhus ve druhém největším městě Dánska. Ve Skandinávii jsem získal spoustu nových zkušeností, začal se učit dánsky a potkal spoustu zajímavých lidí z celé Evropy. Když jsem se potom hlásil na Connecticut College, nezapomněl jsem svoji dánskou zkušenost zmínit.

Proto je tou nejcenější radou, kterou mohu udělit: Věřte, bojujte a dosáhnete svého cíle!