Na soukromé High School

Tradičně se tu setkáváte s články o pobytu v zahraničí, který byl spáchán skrze nějakou domácí organizaci, namátkou třeba CIEE nebo Student Agency. To ovšem není jediný možný způsob, kterak jít studovat na střední školu (High School) v USA. Já jsem byl minulý rok také na onom tradičním exchange programu, konkrétně v malém státečku na severovýchodě – New Hampshire, a za ten rok jsem shodou okolností zavadil o několik soukromých středních škol. I řekl jsem si – proč to nezkusit?

„Private High Schools“ znamená ve Spojených státech tři hlavní věci. Zaprvé, jsou náročnější, vyžadují de facto kompletní oddání škole a většina studentů bivakuje přímo ve škole na intru. Zadruhé, jejich kvalita je o dost vyšší, a to jak z akademického hlediska, tak ve většině případů i ze sportovního. Zatřetí, soukromé střední jsou neskutečně drahé a při pohledu na sazby se našinci nejspíše protočí bulvy. Já osobně jsem momentálně v New Hampton School a ta si účtuje 40 000 dolarů za tzv. boarder studenta (ten co tam bydlí) a 24 000 babek za day studenta (ten co má vlastní bydlení).

To jsou sumy, které jsou schopni zaplatit jen milionáři a já mezi ně bohužel nepatřím. Takže pro mě jediným způsobem, jak podobnou školu navštěvovat, bylo stipendium. Od malička se věnuji závodnímu lyžování, v USA jsem závodil jakbysmet a vzhledem k tomu, že New Hampton School má opravdu výborný lyžařský program, dal jsem se s tamními coachi v zimě do řeči. Koneckonců, viděl jsem každý týden na závodech a New Hampshire je jeden velký tým. Slovo dalo slovo a já se do ústavu přihlásil.

Sehnal jsem si několik pěkných doporučeních od mých učitelů a známých, předložil známky (které byly naštěstí dobré) a s úsměvem na rtech (to je důležitější, než si možná myslíte!)  jsem se seznámil s víceméně celým administrativním oddělením. Výhodu jsem měl v tom, že zástupkyně ředitele byla moje známá, a že člověk, se kterým jsem měl rozhovor, a který rozhoduje o školních financích, byl lacrossový coach, kterýžto sport miluji a samozřejmě jsem hned přišel s tím, že budu hrozně rád kopat za školu. Stejně tak jsem zabodoval u headcoache amerického fotbalu, kterému jsem začal vyprávět o tom, jak bych to strašně rád hrál a jak bych se tomu určitě věnoval, kdyby mi finančně vypomohli (což je pravda, ne že bych si něco vymýšlel!). Víte, Amíci mají rádi aktivní lidi a pokud jim prokážete, že aktivní jste, k tomu máte úspěchy, super známky ve škole a navíc jste příjemní… strašně moc vám to přidá.

Několik týdnů na to mi přišel oslavný e-mail. Obdržel jsem kompletní stipendium pro day studenta. Fajn, ale kde bydlet? Jak jsem psal, Day student může do školy chodit, ale potřebuje vlastní střechu nad hlavou. O to se postarala další strašlivá náhoda. Host rodinka, kterou jsem měl minulý rok, má druhý barák necelých dvacet minut od New Hampton School a nabídli mi, že tam mohu zůstat. Paráda. Na mě proto bylo jen pořídit si auto, abych se do školy nějak dostal, a to v USA není žádný problém. Můj Ford Taurus (tuším rok 95), který má za sebou jen 55 000 mílí a je v super stavu, mě přišel na 1 800 dolarů. Za to si u nás člověk koupí tak zašlého Favorita.

Právě jsme ve třetím týdnu školního roku a neskutečně si to užívám. Vyučování je opravdu zábavné (čínština ruluje!), lidi jsou neskutečně příjemní a i když práce mám nad hlavu (teďka bych měl místo tohohle článku klovat esej, plnit matematické úlohy, číst učebnici americké historie, tvořit osnovu pro dějepisný esej, šprtat se na test z biologie, vyplňovat cvičení na španělštinu a opakovat čínské fráze)… je to paráda. Navíc hraju americký fotbal a to je bomba. Sakra, proč nemáme v Čechách namísto socceru onen fantastický laccrosse ruku v ruce s americkým fotbalem?!