Papírování, V Americe, Vysoká škola

Jak získat dobré stipendium na americké univerzitě

Být přijat na americkou univerzitu není žádná výhra, pokud si ji nemůžete dovolit. I pokud vaši vydělávají na české poměry dost peněz, zřejmě z nich milion ročně nevytáhnete, a proto je třeba už při vybírání škol pečlivě sledovat, jak je která college štědrá k zahraničním studentům. V tomto článku z vlastní zkušenosti shrnuji, která kritéria máte sledovat, abyste dostali od školy dostatečné stipendium a mohli vyrazit na vysokou za oceán.

Nejprve vysvětím, co znamená pojem need-blind. Přihlásíte-li se na školu, která má takzvanou “need-blind admission policy for international students,” nebude při přijímacím procesu hrát žádnou roli, jestli jste chudí nebo bohatí. Posouzeni budete jen na základě svých vlastností a dovedností a vaše finanční situace vás nemůže nijak znevýhodnit. Na tento přístup k uchazečům se vás budou snažit nalákat zástupci osmi vysokých škol, které zavedly need-blind admission pro všechny (tedy i mezinárodní) studenty: Dartmouth College, Harvard University, MIT, Princeton University, Williams College, Yale University, Middlebury College a Amherst College . Článek o nejoblíbenějších vysokých školách, které nejčastěji volní zahraniční studenty, naleznete zde.

Pojem need-blind berte s rezervou, nejspíš vás znevýhodní. Na světě – a zejména v Asii – je obrovské množství chudých a neskutečně talentovaných studentů. Tito studenti se hlásí právě na školy, si nebudou všímat toho, jak moc jsou chudí, protože na jiných školách by je jejich chudoba výrazně znevýhodnila. Tím vzrůstá pro Čechy každým rokem konkurence a dostat se na tyto školy bez nějakého talentu a zároveň velmi vysokého skore ve standardizovaných testech je téměř nemožné. Buďte realističtí a např. pokud nemáte v SATs. výsledky vyšší než 600 Reading, 650 writing a 700  Math nebo nejste např. mistrem republiky v běhání či hře na trombón, neplácejte svou energii na více než dvě školy s need-blind admissions policy a soustřeďte se spíše na takzvané need-sensitive institutions.

Need-sensitive, nebo také need-aware školy často dříve bývaly need-blind, ale pak už si to nemohly dovolit. Patří mezi ně např. Hamilton College, Macalester College, Mount Holyoke College and Smith College. Přestože u 95 % uchazečů pro tyto školy není finanční zázemí rozhodující faktor,  5 % uchazečů (a zřejmě těch nejchudších) musí být odmítnuto z finančních důvodů, aby škola vyšla s penězi. Na druhou stranu stipendium, které tyto školy přijatým studentům nabídnou, je často vyšší, než u need-blind škol. Proto se několik mých kamarádů rozhodlo místo prestižných Ivy League škol navštětovat need-aware colleges, které jim nabídly vyšší stipendium. Obecně řečeno, need-aware colleges vám většinou nabídnou stejně kvalitní vzdělání jako need-blind colleges s tím rozdílem, že máte větší šanci se na ně dostat, protože na ně není takový nával.

V době ekonomické krize se bohužel posouvá význam slova need-aware a pro chudé cizince je čím dál těžší dostat se i na tyto školy. Jak uvádí New York Times , kvůli hospodářské krizi začaly need-aware školy hledat cesty, jak odhalit chudobu uchazečů, aniž by se podívali na příjmy jejich rodičů. Např. podle země původu, typu zaměstnání rodičů,  druhu vaší střední školy a počtu sourozenců poznají, zda budete spíše chudší nebo bohatší. Potom dají zřejmě přednost např. Polákovi, který je o něco méně zajímavý a chytrý než vy, ale který navštěvuje soukromou školu v USA a jehož tatínek vlastní obrovskou firmu s lednicemi. Aniž by srovnávali vaše příjmy, odhadnou, že jemu bude stačit menší stipendium a by se jim hodil někdo ze střední Evropy, skočí po něm. To znamená, že kromě těch nejprestižnějších need-aware škol byste si měli podat přihlášky i na ty, které přijímají více než 40 % uchazečů, protože čím méně peněz vaši rodiče vydělávají, tím vaše šance na přijetí klesají.

Ačkoli pojmy need-blind a need-sensitive jsou velmi důležité, klíčové je sledovat holá fakta. Dojdete-li si do Fulbrightovy komise, dostanete zde přehlednou tabulku s informacemi o tom, kolika zahraničním studentům jaká škola dala v minulém roce stipendium a průměrně v jaké výši. V tabulce bude také vyznačeno, jak obtížné je se na kterou školu dostat. Pokud pro vás hrají peníze v přijímacím procesu velkou roli, doporučuji hlásit se jen na některé z prvních 60 škol, které jsou nejštědřejší k mezinárodním studentům. Mezi ně patří zejména ženské colleges (Smith College, Bryn Mawr) a liberal arts colleges umístěné zpravidla in the middle of nowhere (Grinnell College, Colby College, Hamilton College). Pokud tyto školy v minulosti byly ochotny dát obrovské stipendium mnoha zahraničním studentům, je velká šance, že ho dají i vám. Ačkoli tento rok budou zřejmě dávat přednost bohatším cizincům, i vy máte šanci, když se nebudete hlásit jen na “highly selective” instituce ale hodíte si tam i pár méně výběrových.“ Stručný přehled škol, které dávají zpravidla dobrá stipendia zahraničním studentům najdete ZDE.

Pokud máte jakékoli další dotazy, ráda je zodpovím v komentářích.