IB Diploma je zkrácený název pro anglickou maturitu, jak se dozvíte na stránkách většiny škol, které mají tento program akreditovány. Ve skutečnosti se v UK skládá trochu jiná maturita, “anglická” má spíš být přívlastkem toho, že ji neskládáte v rodném jazyce. Je to dvouletý program, do něhož nemůžete nastoupit v půlce. V souhrnu jde o to, že dva roky studujete 6 stejných předmětů (v angličtině) ze kterých následně odmaturujete. Těch šest předmětů si vybíráte následovně:
IB má šest skupin studijních preferencí a vy si z každé skupiny musíte zvolit jeden předmět a to buď na vyšším nebo nižším levelu. Nakonec byste měli mít 3 předměty na vyšším levelu a 3 na nižším (pozor, některé předměty si lze vzít jen na jedné z těchto úrovní, záleží na škole!).
1. Language A1 – tedy jazyk, u nějž studujete především literaturu, takže se předpokládá, že veškeré gramatické jevy už umíte. Vy zde buď budete studovat češtinu nebo angličtinu, pokud je vaše úroveň skutečně velmi dobré (většinou tak C2).
2. Language A2 – druhý jazyk, pro vás nejspíš angličtina, nebo pokud studujete angličtinu v první skupině, pak nějaký jiný cizí jazyk. Zde studujete gramatiku a všechny další oblasti jazyka. Můžete si vybrat i jazyk, který zatím vůbec neovládáte.
3. Humanities Studies – tedy povětšinou humanitní předměty, které se ale škola od školy liší podle toho, jaké učitele s jakou aprobací škola sehnala. Můžete zde nalézt předměty jako historie (20. a 21. století), zeměpis, ekonomie, bussines nebo filosofie.
4. Science Studies – aneb přírodovědné předměty, které jsou většinou stejné a to chemie, fyzika, biologie nebo tzv. environmental studies tedy předmět o životním prosteředí.
5. Mathematics and Computer – na některých školách nabízejí prostě jen matematiku, ale na jiných si můžete vybrat z různé matematiky. A to například z matematických metod (což je vlastně algebra a jiné počítání), matematických studií (kde se víc přihlíží na výroky, věty a logiku), geometrie nebo speciální copmuter studies což je vlastně jakoby informatika.
6. Arts – umění, většinou máte “na výběr” jen jeden předmět a to Visual Arts, ale někdy tato kategorie také poskytuje výměnu tohoto předmětu za nějaký jiný z předešlých skupin, je to opět podle školy.
To ale není vše, co IB Diploma obnáší. Dalších 20% vaší výsledné známky bude tvořit Extended Essay (EE), což je vlastně ročníková práce s rozsahem 4000 slov a samozřejmě psaná v angličtině. Můžete si sami vybrat předmět a téma práce a váš vyučující na daný předmět, kam téma spadá, se pak vaší práce ujme jako supervizor. V přírodovědných předmětech se po vás chce experimentální vyřešení základního problému a statistiky + grafy. Což vlastně znamená, že třeba zpracujete práci, jestli je solární energie levnější, ale musíte své závěry prokázat vlastním měřením a experimenty. V společenskovědních pracích máte podmínky volnější, v podstatě jde jen o to umět pracovat s podkladovými materiály a vyvozovat z nich nakonec vlastní závěry k danému problému. Na vypracování práce máte navíc poměrně dost času – asi jeden rok.
Také ale musíte získat kredity v programu Creativity, Action a Service (CAS). Z každé skupiny si můžete vybrat přesně to, co budete následně dělat (tuším, že pokud by vám program nevyhovoval, můžete své rozhodnutí vždy před začátkem nového semestru změnit). V Creativity se po vás chce nějaká tvůrčí práce, tedy například být členem školního sboru nebo divadla, nebo organizovat různé módní přehlídky, plesy atp. V Action vykonáváte něco pro školu, například se stanete knihovnicí, nebo jen doplňujte papír do kopírky aj. A v Service vykonáváte nějakou sociální činnost, třeba zpíváte nebo pomáháte v domově důchodců, hrajete si s malými dětmi ve školce, pořádáte dobročinné sbírky atp., nebojte všechny tyhle programy pro vás zorganizuje škole, vy se nemusíte o nic starat.
Tím ale IB ještě tak úplně nekončí. K vašim šesti předmětům chodíte ještě na hodiny Theory of Knowledge (TOK). Tento předmět by měl být vlastně něčím napůl podobným jako naše základy společenských věd a něčím jako “obecné studijní předpoklady”, ale většina studentů říká, že je to naprostá nuda. Probíráte různá témata jako AIDS, ekologické hnutí, náboženství atp. Je to jen jednou za týden.
No a po dvou letech studia a pomoci škole a svým bližním se přiblíží vaše IB zkoušky. Z mezinárodních škol v ČR se odesílají do Velké Británie všechny písemné části a na ústní část přijedou i speciální lektoři, kteří jsou přítomni na vaší zkoušce. Celá zkouška stojí asi 25 000 Kč, ale v případě stipendia na dané škole je zkouška financována školou. Po jejím úspěšném složení získáte IB Diploma, který je mezinárodně uznaváný jako doklad o ukončení střední školy. V České republice je také uznáván ministerstvem školství, pro následné studium na české univerzitě si ale musíte udělat zvlášť maturitní zkoušku z češtiny. Vaše celkové hodnocení na IB udává počet bodů, které jste celkem získali za všechny části ve všech předmětech + kredity z CAS + známka z Extended Essay. Větina univerzit například v UK vydává hranici bodů, na které vás vezmou bez přijímacích zkoušek a na stipendium, pokud jste takového počtu dosáhli v IB, takže hned můžete vidět, které univerzity jsou pro vás vhodné (nicméně se to dozvíte až půl roku po tom, co jste museli odeslat přihlášky).
A to je asi tak vše o IB Diploma. Pokud byste měli zájem tuto zkoušku složit, musíte si odstudovat ty dané dva roky onoho programu a to buď na jedné z českých mezinárodních škol, která má tuto akreditaci, nebo na zahraničních mezinárodních školách.
22. 2. 2008 /
Já mám to štěstí být zde v Americe ve dvou IB třídách – chemii a němčině. Musím říct, že jsou to moje nejoblíbenější třídy, jelikož jsou jako snad jediné na úrovni českých gymnázií a v hodinách se dozvídám mnoho nových a zajímavých věcí. IB spolu s AP vylepšují image amerických středních škol, které jsou v Evropě považovány za příliš jednoduché (což podle mé zkušenosti opravdu jsou).
Problém je, že zatímco v Americe je samotné studium IB programu zdarma, v Čechách je IB zatím pouze na soukromých školách, jejichž školné se pohybuje mimo dosah většiny obyvatelstva.
23. 2. 2008 /
to ti závidim, jednak tu němčinu (;-)) a jednak ty dobrý přečdměty, já už tu začínám být z úkolů typu opiš z učebnice a z počítání dvaceti stejných příkladůp jenom s jinýma číslama docela unavená. Ale jinak, Shantei, báječnej článek, sousta užitečných informac koncetrovaná na jendom místě;-)
24. 2. 2008 /
lidi, ja zacinam mit pocit, ze studuju v jine americe… skola tu sice neni nijak extreme tezka ale, ze by to bylo nejak priserne jednoduche a pro pitomce se rozhodne rict neda. treba debaty o hodinach jsou na urovni, ze by s nima melo problem 80% mych byvalych spoluzaku. system je jiny ale nemyslim si, ze probirani nekaolika veci dopodrobna je treba v literature mnohem uzitecnejsi nez prolitnout vsechny autory a akorat si zapsat jejich dilo a data
24. 2. 2008 /
Klára: Řekla bych, že IB program je nově zaměřený právě i na praktickou stránku studia a skutečné utváření osobnosti studentů. V ČR se nově otevírá anglická sekce PORG, kde se má platit školné 80 000 a navíc jsou k dispozici sociální stipendia, což je tedy první přiblížení IB Diploma i chudší vrstvě obyvatel.
Lia: Souhlasím s tebou. V českých školách jsem se setkala jen s memorováním podle struktury autor + dílo + rok a místo narození/úmrtí. A skutečně mě pak šokovalo, když studenti nejenže nebyli schopni dílo zařadit do historického podtextu, ale nedokázali ani reprodukovat jeho hlavní myšlenky či cíle. Americký student pak vyjde ze školy a zná ta nejdůležitější literární díla i proto, že je četl. Český student vyjde ze školy naprosto nepoznamenán nějakými hodinami literatury, bohužel.
6. 3. 2008 /
Ja jsem se tu setkala s tim, ze moje anglictinarka nevedela, kdo to je charles bukowski (prej to jmeno uz nekde slysela, ale vic si nevybavi) a neznala Starce a more… a moje zkusenosti s ceskyma skolama rozhodne nejsou jenom memorovaci…
6. 3. 2008 /
Sunshine: Tak teď jsi nám pravděpodobně zkazila iluse, nebo alespoň mě, kterážto Stařce a moře bezvýhradně miluje =) Mně prostě na českých školách přijde, že máš například v literatuře velký záběr, sleduješ všechny jen trochu “významnější” autory a jejich díla, ale jak je toho hodně, nakonec si nejseš schopna prakticky nic déle pamatovat. Kdežto v Americe se váže výuka na důkladné probírání ovšem často třeba jen anglických autorů (i když skutečně nedokážu uvěřit tomu, že by nevěděla, kdo napsal Starce a moře!). Oba způsoby mají jisté výhody i nevýhody a každý prostě upřednostňuje něco jiného. Mě například literatura velmi zajímá, takže vím dopředu asi 90% probírané látky ve škole a z toho důvodu by pro mě byl lepší systém americký, kde bych o knihách, které znám, mohla diskutovat a ne že bych se vlastně učila nějaká fakta, která vím. Nebo která si každý jen trochu nadprůměrný student umí najít na internetu. V českých školách je obecně velmi pasivně vnímáno samostudium, tedy myšleno tak, že jsi prostě na hodinu připravená ao probírané látce si fakta sama vyhledáš a naučíš, protože je to samozřejmost a následně v hodinách se dozvíš spíš zajímavosti a sociální či historické podtexty díla. To je má dokonalá vize hodin literatury.
6. 3. 2008 /
to se mi zda skoro az neskutecny(ale urcite mozny), ja se setkala s vetsinou profesoru kteri vi hodne – jiny kraj jiny mrav
15. 5. 2008 /
Na Prague British School není IB diploma není zahrnuto do stipendia bohužel. CAS aktivity také nejsou součástí školního programu, většinu si zajišťuje student sám.