V poslední době jsem zaznamenal velký posun v angličtině. Není to tím, že bych se rychle a znenadání zlepšil. Spíš jsem si jenom uvědomil, že především čtení článků a knih mi už nedělá velký problém.
Na úvod uvedu několik postřehů, které jsem si ohledně učení angličtiny v posledních dnech uvědomil:
- Stanovte si, kolik chcete přečíst cizojazyčného textu denně, týdně a měsíčně a dodržujte to.
- Čtěte o tom, co vás zajímá a je psáno v cizím jazyce. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou.
- Nečtěte zbytečně náročné texty- člověk by měl rozumět asi 80% slov.
Na počítači používám RSS čtečku, kam mi denně chodí stovky článků. Více než polovina z nich je v angličtině. Česká republika je malá a na internetu vládne angličtina, takže jsem se tomu přizpůsobil. Postupem času jsem zjistil, že velice užitečné je vybrat si jednoho autora (zdroj) a číst od něj články. Každý totiž používá specifickou slovní zásobu a tak slova často opakuje. V prvních několika textech si tedy přeložíte pár slovíček, kterým nerozumíte. Postupem času ale zjistíte, že rychlost čtení se zvyšuje na úkor odhlížení do cizojazyčného slovníku. Zvláště autorské příspěvky na blozích a všeobecně na internetu se dá přečíst se znalostí základních 2000 slov. Nyní jsem již ve stádiu, v němž jsem chtěl dlouho být. Čtu ve dvou jazycích (angličtině a češtině) více méně stejně rychle. Na zjednodušených knížkách mě obvykle štve, že je čtu jenom kvůli tomu, že jsou v angličtině. Díky internetu si nyní ale mohu vybrat téma které mě zajímá a navíc se i učím anglicky. Tomu říkám zabít dvě mouchy jednou ranou.
Kromě toho se snažím nějaký ten čas věnovat četbě anglických knížek. Ještě si nemohu dovolit číst všechno, na to si budu muset ještě chvíli počkat. Od rodičů jsem ale k Vánocům dostal pár hezkých a úzkých knížek. Jedná se o zjednodušené tituly, každý má určitý počet slov. Začal jsem s tím nejjednodušším a budu pokračovat ke složitějším. Pokud mám teď úspěšně za sebou například příběh s 1800 klíčovými slovy, vím, že obstojně zvládám osmnáct set anglických slov. To se nemusí zdát jako velké číslo. Ale schválně si zjistěte, jak velkou slovní zásobu používá průměrný Američan. Také čteme nějaké klasické knížky ve škole. Na poslední- Frankenstein jsme psali tento pátek pěkně obtížný test. Mimo to jsem právě dočetl knihu Why We Want You To Be Rich a s úctyhodnými více než 300 stránkami jsem za to na sebe patřičně hrdý.
Také jsem si vyzkoušel, že pro výuku angličtiny je skvělé nejen číst, ale i psát. A protože se vždy snažím dělat věci efektivně, buduji si nyní můj prozatím malý blog, na němž se nově objevují články v angličtině. Nejedná se o nic dlouhého, většinou příspěvky s několika set znaky. Nejde mi o napsání dlouhých esejí. Chci pouze okomentovat to, o co se právě zajímám (myšlenka blogování). Stále dělám chyby v čárkách ve větách. Pokud budete mít čas a některý z mnou publikovaných textů vás zaujme a najdete v něm chybu, můžete ji okomentovat v komentářích. A co třeba napsat svůj komentář anglicky a procvičit si tak cizí jazyk?
Mimochodem, zajímalo by mě, kolik slov používám při psaní svých článků já. Odhaduji to tak na 1500. Nezná někdo náhodou nějakou aplikaci, která to dokáže spočítat? Téměř jistě něco takového existuje. Jde jen o to umět ji mezi milióny soubory a weby na internetu najít.
16. 3. 2008 /
velice jednosuse receno pred odletem jsem nebyl schopen precist ani mizernou dvojjazycnou knizecku ‘jama a kyvadlo’. ale uz zhruba v rinu jsem mel za sebou nekolik (rekl bych 2) pratchettu, se kteryma mem nejakou zkusenoust i v cestine. a ted ctu naprosto vsechno co mi prijde pod ruku. precetl jsem original bourna od roberta ludloma, stejne tak kafkovy povidky, prvni dunu a pomalu se prokjousavam moby dickem abych nastval paula. co tim chci rict, cteni mi zacalo bez problemu jit po par tydnech v us, ted uz prectu cokoliv. jediny rozdil je rychlost. na 650 strankovou knizku, kterou bych si v cestine dal za den az dva potrebuju v anglictine celej tyden. a o svym anglickym psanym projevu se raci rozepisovat nebudu. neni problem neco napsat, ale gramatika je svina.
16. 3. 2008 /
a jsem debil a neprectl jsem si to po sobe, tak je tam takova kupa preklepu, ze se to az nechce verit, vazne se omlouvam.
17. 3. 2008 /
Osobně se mi osvědčilo navštívit ústřední pražskou městskou knihovnu, protože tu mají velké množství anglicky psaných originálů. Jinak je to se sháněním knížek v angličtině u nás podle mě docela problém. Existují specializované eshopy, ale ten jejich sortiment je většinou dost slabý. Je možnost si taky koupit ebook, ale to je varianta dost nepohodlná. Proto se taky těším, že až budu v USA tak budu mít možnost si originály knih, které jsem tady nesehnal opatřit.
17. 3. 2008 /
jo cteni jde mnohem lepe, kdyz sme cetli knizky na seminar viktorianske literatury tak to ze zacatku bylo tezsi ale druha knizka uz sla uplne sama. Hodne to pomaha. Vubec cely pobyt v cizi zemi. Tak jako jsem driv mela francouzstinu ve cestine a anglictine tedka tam mam anglictinu, nad nekteryma slovama se musim doopravdy zamyslet. Trema otrok, to mi dalo premysleni panecku, pro me je to proste ‘slave’
17. 3. 2008 /
Soulasím s tím, že je lepší číst články, které nás zajímají nebo jsou nějak jinak zajímavé. Mně se třeba líbí povídky na Helpforenglish. Líbí se mi, že si je můžu zrovna i poslechnout.
Ale prokousávat se tím kvantem neznámých slovíček je opravdu mazec. Už už se těším až se mi budou automaticky vybavovat významy.
Jinak na počet slov v textu stačí skopčit do Wordu a kliknout na “vlastnosti”. Do slov ale počítá i spojky apod.
GOOD LUCK!
17. 3. 2008 /
jo a hele je pravda, že se Američani moc netrápí s předpřítomnýma a předminulýma časama? jak moc je používají?
18. 3. 2008 /
Tak třeba tady na Floridě je hodně přistěhovalců, takže s předpřítomnými ani jinými časy se tu nikdo nemaže. Záleží ale na tom, kolem jakých lidí se pohybuješ. Zezačátku mi časy dělaly velké problémy, ale teď už je to lepší. Kdy použít jaký čas, to se nejlépe člověk naučí mluvením a odposloucháním od ostatních…
28. 10. 2010 /
mně baví číst knížky tak jsem dala tu to stránku.