Pobyt v zahraničí, V Americe, Výlety po USA

Couchsurfing

Ptáte se, jak sehnat ubytování na většině míst světa i s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou? Jelikož jsem na soukromé škole, jejíž ubytovací prostory se na prázdniny uzavírají, musela jsem řešit kam se na prázdniny uchýlím. Jsem člověk, který přeci jen nerad platí nehorázné sumy za cokoliv. A proto mi připadalo přemrštěné, když mi škola nabídla Home Stay za asi $30 na den. Říkala jsem si, že přeci musí existovat možnost, jak sehnat levnější ubytování. Začala jsem vyhledávat na internetu jako šílenec. Objevila jsem hned několik webů, které fungují na ochotě lidí. Couchsurfing mi připadal jako ten nejlépe vypadající a nejlépe zorganizovaný. Obecně to funguje tak, že do systému se registrují lidé kteří jsou ochotni hostit zadarmo lidi kteří se jim ozvou, lidé kteří chtějí cestovat za nejnižší možnou cenu nebo lidé, kteří chtějí obojí (a hlavně na těch to stojí, protože kdyby se registrovali jen ti co chtějí cestovat zalevno tak to fungovat nebude).

Při zařizování účtu máte hned několik možností. Můžete zaplatit $17 a tím se stát ověřeným uživatelem a tím pádem taky důveryhodnějším a nebo být šetřivý a zůstat neověřený. Někteří lidé si nastavili, že nechtějí dostávat zprávy od neověřených lidí, já si osobně myslím, že $17 není částka která by někoho zabila. Mě už se těhle $17 mnohokrát vrátilo a to jsem zatím využila služby couchsurfingu jen dvakrát. V profilu si vyplníte informace o sobě, nahrajete fotku. Pak už jen hledat vyhovující profily a je to. Čím víc ve vašem profilu vyplníte, tím spíš se vám dostane kladné odpovědi. Další výhodou je, že tento systém nefunguje jen v Americe ale po celém světě. A to doslovně. Našla jsem lidi nabízející ubytování i třeba v Nepálu, Etiopii nebo Chorvatsku, o České Republice nemluvě.

Pokud byste měli pocit, že se vydáváte do rukou nebezpečným šílencům kteří jen chtějí prodat vaše orgány na černém trhu, tak vězte, že lidé kteří u nich již přebývali nechávají informace o tom, jaké to bylo. Pokud narazíte na profil u kterého bude reference, že z pobytu u této rodiny se nějaký člověk nikdy nevrátil tak to asi nebude zrovna ideální. Pokud se tedy tento člověk po setkání s těmito osudovými lidmi nerozhodl radikálně změnit svůj život a stát se budhistickým mnichem, který v příštích šesti měsících nepromluví ani slovo. Tohle je samozřejmě jen příklad a s žádnými profily masových vrahů ani budhistických mnichů jsem se nesetkala.

Co vím jistě- doopravdy to funguje. Je dobré kontaktovat více než jen jednoho člověka a taky trochu dopředu. Hlavně pokud se chystáte cestovat třeba na Vánoce nebo jiné cestovací období. Já jsem kvůli vánočním prázdninám obeslala poměrně dost lidí a ještě pár dní před prázdninami jsem nebyla úplně jistá jak to se mnou dopadne. Nakonec to dopadlo víc než dobře.

První zkušenost jsem měla během prázdnin okolo Dne Díkůvzdání. Vydala jsem se do Los Angeles k jedné rodině. A užila jsem si to doopravdy dosytosti. Zažila jsem pravé Díkůvzdání a rodina mě přijala jako právoplatného člena rodiny. S maminkou jsme tancovaly v kuchyni na Marvina Gaye, v šest ráno jely na kolech na pláž nebo třeba koukaly na film v hebrejštině o ženské obřízce. Se synem se kterým jsem mimo jiné sdílela pokoj, jsme poslouchali Beatles, hráli u jeho kamarádů videohry apod. S Rakušanem, který tam mimo jiné byl ve stejnou dobu jako já, jsme jak japonští turisté fotili porcování krocana. S celou rodinou jsme se také vydali na Darjeeling Limited- film, který konečně, o čtvrt roku později než byla premiéra, dorazil i do Čech. A pokud máte možnost ho vidět, rozhodně si to nenechejte ujít. Wes Anderson je filmový mág! Prostě to byl týden plný dobrodružství.

Podruhé jsem se kaučserfovat vydala, jak už bylo řečeno, během mých vánočních prázdnin. Tentokrát jsem zakotvila v San Franciscu. To bylo poměrně jiné dobrodružství. Manažer místního hostelu Pacific Tradewinds neustále hledá lidi do staffu kterým výměnou za nějakou tu pomoc poskytne postel a večeři. V podstatě to spočívá v tom, že každý den převléknete postele co jsou potřeba, uklidíte koupelny a pak máte padla a dělejte si co chcete. Já si to nemůžu vynachválit a to co jsem za ty tři týdny zažila dobrodružství se ani sepsat nedá. Mino jiné taky dokážu kompletně převléknout postel v americkém stylu pod tři minuty, a to i horní palandu. Jsem na sebe po právu pyšná. Pokud člověk zůstává déle a osvědčí se, může postoupit na post recepčního. Třikrát za týden si odsloužíte osm hodin na recepci. To mě pravděpodobně čeká až se příště vydám do San Francisca. A zatím to vypadá, že to bude už za šest týdnů na moje jarňáky. Hostel je něco jako rodina a hosté se staffem pravidelně vyráží dohromady za dobrodružstvími. Setkala jsem se tady s opravdu milými lidmi, staff se krom Davea, který je manažerem a mimo jiné taky český imigrant, skládá z lidí kteří cestovali, přijeli do San Francisca, město je učarovalo a rozhodli se na chvíli zůstat a kdo ví kdy se vydají někam jinam. Věci mají permanentně sbaleny v cestvoní tašce nebo batohu a pokud by jim někdo řekl ‘už tě nepotřebujem do dvou hodin vypadni’ nebo by se jen rozhodli, že nadešel čas tak můžou vyrazit během půl hodiny.

To by byly moje dvě zkušenosti s Couchsurfingem. Můžu to jenom doporučit. Lidé, kteří u sebe nechají někoho bydlet aniž by za to něco chtěli, asi musí mít alespoň trochu dobrodružného ducha a vstřícnosti.