Ať žije kampus! Vyberte ten pravý.

Bydlím, jím, spím a žiji na kampusu! A vybral jsem si jej dobrovolně!

Ne, toto nemá být nadšený popis mého kampusu tetelícího se v pouštích jihu. Ono je vlastně jedno, jestli se vaše škola nachází v poušti, lese, poli, městě, zástavbě, divočině, na úpatí hory, na břehu řeky, v zálivu, na pláži, u jezera. Americký kampus je typicky rozpoznatelný tím, že se toho na něm mnoho děje. V jakoukoli roční dobu (na poušti se ovšem někdy hůř hádá, jestli je zrovna jaro nebo podzim) se studenti na kampusu učí, pracují i baví. A proč to zmiňuji?

Protože si myslím, že při výběru školy hraje lokace až druhotnou roli. Jasně, někdo řekne, že nepůjde jinam než do slunné Kalifornie (potom bacha na mlhu v Bay Area). Ale stejně se dostanete na kampus, na němž se toho bude dít tolik, že někdy z něho třeba i pár týdnů nevystrčíte paty. Jednoduše to nebude potřeba.

Pokud je tedy škola, jejíž program se vám líbí, v lokaci, která se vám nezamlouvá, vězte, že život na samotném kampusu vás vtáhne. Postupem času pak objevíte i krásu místa okolo, ať už je to kdekoli v USA. To že jste nikdy neslyšeli například o Wyomingu nemusí nutně znamenat, že je to špatný stát.

Proto bych raději doporučil pídit se po tom, jaký kampus je, jak se na něm žije a co si o něm myslí studenti (jako například v knize The Best 372 Colleges). I když jste zamilovaní do New Yorku, může se stát, že vám kampus školy přímo na Manhattanu nesedne. A hodiny v baru na páté avenue mít asi nebudete, takže s životem přímo na škole zkrátka musíte počítat.

Každý kampus, tak jako ten můj na St. John’s, má svá specifika. U nás je běžné, že spolužáci odmítnou nabídku jít v sobotu večer něco dělat, protože musí číst. Vítejte na kampusu, kde není neobvyklé se na páteční párty se sklenkou alkoholu v ruce pustit do ostré debaty, v čem je Aristotelovo vidění světa lepší než to Platónovo. A pokud máte pocit že nezapadáte, pak na St. John’s to najednou nebude problém.

Možná raději půjdete tam, kde vaši kamarádi učení tak moc řešit nebudou a důležitější pro ně bude jejich fraternity a fotbalový tým. Každopádně se hlaste na školu, jejíž kampus a mentalita studentů na něm bude vyhovovat právě vám. Hodláte tam přece strávit čtyři roky, a to už za to stojí.

Amerika má totiž v tomto směru opravdu hodně co nabídnout a jedna z věcí, která mě tam přitáhla, je právě pestrost škol a kampusů. Když se mě u nás na škole ptají, proč jsem přišel studovat do USA, odpovídám otázkou. Proč škola jako St. John’s není v Evropě? Třeba bych to tam pak taky zkusil.

I když je mi jasné, že v raných fázích přihlašování do USA převládá pocit přehlcení a jakési dezorientace pramenící z velkého množství univerzit, myslím si, že je to právě tento přebytek jenž dovoluje jednotlivým školám se odlišit. V České republice máme pár vysokých, ale v USA jich je několik tisíc. Přece by každá americká univerzita, ještě když za ni studenti platí, nechtěla být stejná, nabízet ty samé služby a přesně stejné vzdělání jako několik tisíc jejích konkurentů?

Někdy to může být štěstí, když narazíte na ty dvě nebo tři školy, které vám přesně padnou. Jindy to může být výsledek zdlouhavé práce, čtení, hledání a porovnávání. Ale právě ta možnost volby je na Americe to úžasné. Važte si tedy toho, že máte možnost si vybrat přesně takové školy, na nichž budete spokojení a jejichž kampus se vám stane druhým domovem.