Dnešní díl seriálu kromě představení další desítky zajímavých bakalářských programů věnujeme problematice stipendií. Vzhledem k nákladům studia v USA, které se u prestižnějších škol pohybují v řádu stovek tisíc korun ročně, zajímá otázka financování většinu českých studentů, a to i těch, jejichž rodiny určitě nepatří mezi příjmově průměrné nebo podprůměrné. Možnost získání stipendií je ovšem značně omezená a podléhá řadě podmínek.
Prvním z omezení je fakt, že pro bakalářské studium prakticky nemáte šanci získat větší stipendium odjinud než přímo od americké školy. České nebo americké nadace, pokud vůbec tento stupeň studia podporují, poskytují podporu spíše doplňkovou, často pouze v řádu tisíců nebo desetitisíců korun tam, kde byste potřebovali statisíce.
Dalším významným limitem je skutečnost, že ta nejlepší stipendia nabízí obvykle pouze velice výběrové a bohaté školy, kde vládne mezi uchazeči o přijetí velká konkurence, která je v případě potřeby finanční pomoci ještě intenzivnější. Škola má na výběr z velké řady kvalitních potenciálních studentů, takže ti z nich, kteří potřebují značnou finanční pomoc musí často nabídnou ještě o něco víc než průměrný přijatý student.
Nejvyšší stipendia studenti obvykle získávají na školách, které uplatňují systém stipendií tzv. „need-based“. „Need“ v tomto pojetí vyjadřuje rozdíl mezi tím, co je student si schopen zaplatit sám a tím, kolik studium stojí. Čím je tento rozdíl vyšší, tím více finanční pomoci student potřebuje.
V rámci tohoto systému existují dva typy přístupů. Jeden z nich bere výši finanční potřeby do úvahy při rozhodování o přijetí, proto se mu říká „need-aware“. Škola zvažuje, zda přínos studenta pro univerzitu odpovídá jeho „ceně“, tedy výši stipendia. Pokud podobně kvalitního studenta může získat „laciněji“, buď finančně náročného kandidáta vůbec nepřijme nebo mu dá nižší nabídku stipendia a student si musí ostatní finance sehnat jinde (což je pro českého studenta neschůdné). Výhodu proto mají studenti, kteří jsou jak kvalitní, tak jsou schopni relativně hodně sami zaplatit. Jestliže potřebuje kandidát opravdu hodně peněz, znamená to, že musí nabídnou opravdu velice atraktivní profil, aby mohl konkurovat těm, co jsou také kvalitní a zároveň bohatší. Není proto dobrá strategie, o které čeští studenti často uvažují, že škole napíšou, že nemají žádné prostředky (i když alespoň něco mají) a očekávají, že jim škola zaplatí vše. Takový přístup jim, díky výši finančních nároků na školu, snižuje šance na přijetí.
Druhý přístup, jež existuje pouze na osmi amerických školách, je nazýván „need-blind“. Školy při rozhodování o přijetí vůbec nehledí na finanční možnosti uchazeče. Zajímá je čistě a jedině kvalita studenta. Všem úspěšně přijatým uchazečům je pak nabídnuto stipendium do plné výše jejich „need“, tedy v případě potřeby i třeba úplné pokrytí nákladů. Pro české studenty to sice zní jako hudba z ráje, ovšem má to háček. Těch osm škol patří mezi opravdu extrémně výběrové (Harvard, Yale, MIT…) a šance na přijetí se vzhledem k množství kvalitních zájemců blíží trochu loterii. Jestliže máte šanci uspět i na „need-blind“ školách, pak jste pravděpodobně rovněž velmi atraktivní i pro školy s politikou „need-aware“ a máte stejnou nebo dokonce možná výrazně větší šanci na přijetí a vysoké stipendium i tam. Není proto rozumné soustředit se pouze na „need-blind“ instituce.
Pro české studenty uvažující o studiu na prestižních školách v USA je vhodné se zaměřit na školy „need-based“, a mezi nimi nikoliv nutně pouze na „need-blind“. Pokud potřebují vysoké stipendium, musí nabídnou velice vysokou kvalitu v porovnání s ostatními uchazeči. Jestliže také disponují alespoň nějakými vlastními prostředky, které mohou na studium použít, měli by s nimi počítat. Správná otázka není, kde mi dají nejvíc nebo kde mi vše zaplatí. Správná otázka je, jak vysoké stipendium vzhledem k vlastním prostředkům potřebuji, a co jsem schopen za to nabídnout.
Zde je další desítka škol:
Bowdoin College
Lokalita: Brunswick, Maine
Vyhlášené obory: Přírodní vědy, klasická studia, Nemčina, antropologie, ekonomie, Angličtina, vládní studia, životní prostředí
Selektivita: 22%
SAT: Reading 650-750, Math 620-730
Massachusetts Institute of Technology
Lokalita: Cambridge, Massachusetts
Vyhlášené obory: Technika, počítačové vědy, přírodní vědy, management
Selektivita: 13%
SAT: Reading 660-760, Math 750-800
University of Richmond
Lokalita: Richmond, Virginia
Vyhlášené obory: Business, biologie, politologie, angličtina, mezinárodní studia, studia leadershipu
Selektivita: 46%
SAT: Reading 590-670, Math 600-680
Brown University
Lokalita: Providence, Rhode Island
Vyhlášené obory: Biologie, historie, mezinárodní vztahy, Angličtina, politologie
Selektivita: 14%
SAT: Reading 670-760, Math 680-770
Washington & Jefferson College
Lokalita: Washington, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Pre-med (přípra na medicínu), pre-law (příprava na práva), business, biologie, Angličtina
Selektivita: 36%
SAT: Reading 500-600, Math 520-620
Sewanee University of the South
Lokalita: Sewanee, Tennessee
Vyhlášené obory: Angličtina, historie, psychologie, matematika, lesnictví, geologie
Selektivita: 70%
SAT: Reading 588-670, Math 570-660
Dartmouth College
Lokalita: Hanover, New Hampshire
Vyhlášené obory: Biologie, počítačové vědy, technika, ekonomie, jazyky, psychologie a nauky o mozku
Selektivita: 16%
SAT: Reading 670-770, Math 680-780
Lafayette College
Lokalita: Easton, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Technika, ekonomie, business, vládní studia, právo, psychologie
Selektivita: 36%
SAT: Reading 580-670, Math 620-710
Columbia University
Lokalita: New York, New York
Vyhlášené obory: Angličtina, historie, politologie, ekonomie, tanec, divadlo, počítačové vědy, biomedicínské inženýrství, průmyslové inženýrství, operační výzkum
Selektivita: 12%
SAT: Reading 660-760, Math 670-780
Hamilton College
Lokalita: Clinton, New York
Vyhlášené obory: Ekonomie, vládní studia, vědy
Selektivita: 33%
SAT: Reading 630-740, Math 630-720
Autor:
Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta
1. 9. 2009 /
Vynikajúci článok. Dík. Mal by som pár otázok k nemu.
Chcel som sa len spýtať že či tých need-blind skol je fakt len osem v USA. Tiež by som chcel poprosiť či niekto nemá zoznam týchto need-blnd school for international students vo Veľkej Británií (na nete to moc nie je).
Ak teda článku správne rozumiem tak pre Čecha/Slováka je lepšie sa hlásiť na need-aware, lebo aj keď sme relatívne chudobná krajina tak stále sme na tom lepšie ako krajiny niektorých študentov ktorí sú možno šikovnejší ako my, ale kôli ich chudobe sa na need-aware školu nedostanú?
Čo je to need-sensitive?
2. 9. 2009 /
V USA je need-blind škol opravdu jen osm, jinou informaci jsem nikde nenašel. Jak je to v Británii, to nevím, ale obecně je asi možnost získat štědrou finanční pomoc, omezenější. Tipnul bych si, že need-blind bude pouze Cambridge a Oxford, které jsou v Británii mimo klasický systém přihlašování. Ale mohu se mýlit, Británie opravdu není naše parketa. Doporučuji obrátit se o informaci na Britskou radu.
Need-sensitive a need-aware jsou podle mého synonyma. Jen jiným způsobem je vyjádřeno, že školy při rozhodování o přijetí a udělení finanční pomoci hledí na “finanční potřebu” kandidáta.
5. 9. 2009 /
Nerad opravuji a nejsem si zcela jist, ale mám jistý pocit, že Middlebury od need-blind admission policy z finančních důvodů odstoupilo.