Závěr mého pobytu (část 1.)

Můj poslední článek se týkal mého posledního týdne v mé americké škole. Tento bude o mém závěrečném měsíci v Americe. Byl jsem pouze na půlročním pobytu, hlavně kvůli neopakování ročníku v české škole. Teď s odstupem, po ukončení programu, toho rozhodnutí nelituji a jsem rád, že jsem se rozhodl pro neztracení dalšího roku na střední škole. Ale zpátky na dobu před Vánoci, kde jsem skončil v posledním článku.

Poslední vyučovací den prvního semestru pro mě samozřejmě nebyl poslední návštěvou školy. Po Novém roce jsem si musel ještě vyzvednout vysvědčení, takže jsem se s nikým neloučil. Mé první Vánoce, které jsem nestrávil doma v Česku, byly také ty nejzvláštnější, které jsem kdy zažil a divnější Vánoce nejspíš zase nezažiji dlouhá léta. V sobotu 20. prosince jsme totiž s hostitelskou rodinkou vyrazili na dlouhou cestu po severovýchodě USA. První den jsme v autě strávili okolo 10 hodin a z Murfreesboro v Tennessee, kde bydlí moje hostitelská rodina, jsme se dostali do Erie, PA, kde jsem se setkal s Peterem Nagym, slovenským exchange studentem, se kterým jsem byl na pokoji na Orientation v NYC. Jeho host rodina bydlí v Erie, a tak jsme spolu zašli na večeři. Poté jsme se s host rodinkou ubytovali v hotelu v Erie. V neděli jsme se zastavili u Niagarských vodopádů v Buffalu, ale kvůli sněhové bouři toho moc vidět nebylo. Museli jsme ale pokračovat v jízdě a New Yorkem jsme museli projet velmi pomalu. To způsobilo, že jsme museli neplánovaně přespat další noc v hotelu, tentokrát v Saratoga Springs, NY. V pondělí jsme už ale dorazili do cílové destinace – Burlington, VT.

Tam totiž bydlí bratr mé host mamky se svou rodinou. V jeho domě jsme zůstali na Štědrý Den a také 1. a 2. Den Vánoční. Třikrát jsme vyrazili i na snowboard, protože bratr mé host mamky pracuje pro Burton, a tak nám mohl půjčit všechny věci. Na Štědrý Den se v Americe nic moc neděje. A místo naší klasické české štědrovečerní večeře jsme šli na večeři do restaurace. Všechno ale směřovalo k tomu hlavnímu dni. Dni, kdy ve filmech děti běží ke stromečku a zběsile začnou trhat všechny dárky. Nic takového se ale nedělo. Rodiče děti včas zastavili a čekalo se až všichni přijdou dolů. Potom už se do toho děti mohli opravdu pustit a rozbalit dárky jak od Santy, tak od členů rodiny. Ano, americké děti dostávají dva druhy dárků – od Santy a od rodiny. Nevím, celkově se mi více líbí naše tradiční Vánoce než ty americké, které mi přijdou moc komerční. Nicméně jsme v sobotu vyjeli na další kus cesty, do Mainu. V Mainu totiž bydlí rodiče mé host mamky:-).  Ti bydlí v malé vesničce u pobřeží, kde se nachází spousta majáků, mezi nimi i ten, u kterého se Forrest Gump otočil a běžel zpět do Kalifornie:-).

Po pár dnech strávených v Mainu jsme se vydali po východním pobřeží na jih. První zastávka byla v Bostonu, kde jsme si prošli centrum a přístav. Celkově mě Boston moc nenadchl, město je hrozně špinavé. Ten den jsme se ještě zastavili u stadionu amerického fotbalu ve Fox Boro, kde hrají New England Patriots. Poté jsme se ubytovali v hotelu v Providence, RI. Rhode Island je skoro jedno velké město. Je součástí soustavy měst sahající od Bostonu až do Washingtonu DC, kterou jsme kompletně projeli během dvou dnů. Nicméně na Silvestra, kdy nás čekala druhá část cesty tímto obřím skoro-srostlým městem, nás zdržela automobilová nehoda v Connecticutu. Kvůli třem hodinám čekání na dálnici jsme měli zpoždění. Při projíždění skrz New York City jsem zahlédl i hotel, ve kterém jsme spali na Orientation na konci července. Vzpomněl jsem si na tu dobu, jak jsem se cítil a jak jsem nevěděl, do čeho jdu. Byl to pocit velmi zvláštní. Další zastávka se konala ve Philadelphii, kde jsme se stavili na večeři a projeli jsme si centrum. Museli jsme ale spěchat, protože rok 2009 se nekompromisně blížil. Na hotel ve Washingtonu DC, který jsme měli objednaný na silvestrovskou noc, jsme dorazili okolo jedenácté večerní. Nový rok jsem tedy oslavil na hotelu ve Washingtonu DC s mojí host rodinkou a skleničkou šampaňského. Na 1. ledna jsme se vydali prozkoumat město. V hlavním městě USA jsou všechny hlavní věci blízko sebe, a tak jsme mohli projít kolem Bílého domu, Washingtonského monumentu, budovy vlády a Lincolnova monumentu pěšky během několika hodin.

Ve Washingtonu jsem nakonec přespali ještě jednu noc, protože nás čekala dlouhá cesta až do Murfreesboro, TN. Ta nám zabrala okolo deseti hodin a 2. ledna večer ve 21:00 jsme dorazili zpět do startovní destinace. Výlet to byl sice vyčerpávající, ale stál za to. Viděl jsem toho mnoho, a jsem za to vděčný mé hostitelské rodině, která mě na takovou cestu vzala a vlastně úplně zadarmo – hotely měla host mamka za body ze služebních cest, takže jsme neplatili vůbec nic.

To by bylo pro dnešek vše, fotky z cesty najdete v mém fotoalbu. Příští článek se bude týkat mých posledních dvou týdnů v Americe, takže se těšte:-).