Pobyt v zahraničí, Střední škola, V Americe

Nebojte se věci zařídit podle svého

Protože tu jsem nová a doufám, že bych sem mohla napsat i něco s nějakou faktickou hodnotou, měla bych se asi napřed představit. Jmenuju se Petra, je mi sedmnáct a před třemi dny jsem konečně doletěla na Chicagské letiště.

Že chci jet studovat (a hlavně si odpočinout od klasických pubertálních problémů…) do cizí země jsem se rozhodla už víc než před rokem, otázkou ale zůstávalo: kam. Tak, aby to nezruinovalo domácí rozpočet a hlavně aby pobyt tam za něco stál. Původně vítězil Nový Zéland a jistou neziskovou organizací, ale potom přišla obrovská možnost v podobě naší rodinné známé, žijící kousek od Chiaga – že mi pomůže najít vhodnou školu.

Možná se Vám to bude zdát divné, ale možnost si svou školu vybrat a podílet se i na výběru vhodné rodiny a prostředí je to nejlepší, v co jsem mohla doufat a ihned jsem se toho chytila. Ještě v prosinci 2008 jsem napsala školnímu děkanovi (pár problémů ohledně toho, že pošta ze Seznamu samovolně padala do spamů, vynechám) a informovala se o možnosti „attend your school for next school year“.  Byl neuvěřitelně vstřícný a po pár telefonátech jsem získala kontakt přímo na koordinátorku zahraničních studentů a moho začít zařizování.

Nedostala jsem žádné hloupé složky obsahující deset papírů pro lékaře ani stejné množství pro školu. Bylo mi řečeno, že si mám pro sichr sehnat nějaká ta potvrzení, zaslat přihlášku a pokud do půlky srpna zaplatím první splátku školného (dohromady s fees pro host family činí okolo 200 000 – což je oproti některým agenturám příjemně levné), nemám si s ničím dělat starosti (… což je na americkou školu docela zvláštní…).

Takže největší honění se dělo okolo víz, se kterými mám problém stále, protože čeští úředníci nepochopili, co znamená „mít dost času na rozloučení se a odjezd“ a ukončili ho den před plánovanou graduation. Tolik k naší administrativě.

Každopádně se žádné další krkolomné zařizování nekonalo a ve čtvrtek jsem (za pláče maminky a mladší sestry) odletěla z Prahy na londýsnký Heathow, odtud po pár hodinách do Chicaga.

Do začátku školního roku bydlím u Zuzky (což je ona rodinná známá), mám za sebou první seanci ve škole – tedy ukázku zařízení, zařazení mezi seniors, výběr předmětů a několikrát opakované upozornění „no sex, no alcool!“ – a také první mé vlastní Brownies a barbecue. Za týden odlétám na dovolenou na Floridu a až po návratu se přestěhuji k mé host family. Nakonec se jevila jako nejlepší rodinka žijící deset minut od školy se čtyřmi milými dětmi a psem. Přes mail jsou moc milí a už se těším, až se s nimi uvidím.

Zatím tedy všechno vypadá víc než přívětivě, všichni okolo se neustále uměle usmívají a hoří nedočkavostí, aby Vám mohli s čímkoli pomoct, a na závěr – everything is really HUGE!