Jmenuji se Vladimír Chlouba a v tuto chvíli již pátým měsícem studuji na americké Connecticut College ve stejnojmenném státě.
Přestože moje cesta na vysokou školu v USA nebyla vždy jednoduchá, ani na moment jsem svého rozhodnutí vydat se za oceán nelitoval, a s každým dalším dnem se ujišťuji, že mám obrovské štěstí studovat ve Spojených státech. Vzpomínám si ale také velice živě na dobu, kdy jsem, byť přesvědčen, že se mi to jednou podaří, musel čelit mnoha otázkám. To, co jsem tehdy oceňoval nejvíce, byly zkušenosti těch, kteří si tím dlouhým procesem sami prošli.
Cílem tohoto článku není nic jiného, než poskytnout rady těm, kteří se na tu svojí cestu na americkou univerzitu teprve připravují. Níže diskutuji pět bodů, které považuji za naprosto klíčové. Jsou jimi: srovnejte si myšlenky, začněte včas, získejte dostatek informací, postupujte systematicky a zamiřte na cíl a nevzdávejte se. Přestože se může zdát, že tato prohlášení jsou až příliš všeobecná a stále omílaná, věřte, že skutečné porozumění těmto zásadám vám umožní nastoupit na cestu za úspěchem spíše, než jednotlivé a z kontextu vytržené zaručené tipy a triky, které neexistují. Zaměřme se nyní na konkrétní doporučení.
Srovnejte si myšlenky
Snad tím nejzákladnějším procesem, kterým je třeba si projít, je utřídění vlastních pohnutek a ambicí, které vás ke studiu v USA vedou. Přestože je nepochybné, že lidé z celého světa vyrážejí do Ameriky za neobyčejně kvalitním vzděláním, je třeba si uvědomit, že koncept liberal arts colleges je unikátní, a téměř nesrovnatelný s terciárním vzděláním v Evropě. Abych ujasnil, v čem pro mne zmíněná jedinečnost tkví, musím důkladněji popsat svou vlastní zkušenost.
Za prvé jsem byl velmi pozitivně překvapen neskutečným množstvím mimoškolních aktivit, které jsou na Connecticut College k dispozici. Já sám jsem byl zvolen za svoji kolej do studentské rady, v rámci studentské vlády poté sloužím ve dvou komisích ( community service committee a diversity committee ). Kromě toho jsem se stal spolupředsedou klubu mezinárodních studentů, který sdružuje spolužáky z celého světa. Dále jsem během podzimu dojížděl několikrát týdně vyučovat základy němčiny do místní základní školy. Také si vždy najdu čas na sportovní aktivity, a v případě, že bych snad potřeboval studijní přestávku, mohu navštívit nejrůznější přednášky, které se na kampusu konají téměř každý den. Tyto zkušenosti zmiňuji proto, abych ilustroval, že na univerzitách typu Connecticut College se skutečně dbá o rozvoj jedince po všech stránkách, přičemž vlastní výuka v učebnách je velmi důležitou, avšak pouze jednou součástí tohoto procesu. Druhým faktorem, který je ve spojení s liberal arts colleges často spojován, je koncept tzv. kritického myšlení. Definic tohoto termínu je k dispozici tolik, že váháte, co vlastně ono kritické myšlení znamená. Já si vypůjčím krátkou poučku, která tvrdí, že nejde o to, co si myslet, ale jak myslet. Čím více se nořím do studia na Connecticut College, tím více si uvědomuji, že vysoká škola nemusí být ani tak o získání odpovědí na všechny otázky, které můžeme mít. Naopak, pokud alespoň poodkryji to nepřeberné množství otázek, které na mne čeká, budu považovat svoje studium za úspěšné. Trefně to před časem shrnul jeden z mých profesorů, který prohlásil, že cílem vysoké školy je zpochybnit vše, co jsme dosud považovali za neměnné a dané, a protom nás zmatené vyslat do světa.
Tento dlouhý odstavec jsem kromě testování vytrvalosti čtenářů napsal proto, abych potenciální uchazeče o studium na univerzitách v USA vyzval k následujícímu sebezpytování: Uvědomuji si, proč chci vlastně odejít studovat do USA? Jsem připraven na systém, který možná neposkytuje okamžité a jednoduché odpovědi, ale zato posiluje zdravý a silný mozek? Jsem připraven z tohoto procesu těžit? Jsem připraven na dlouhodobé odloučení od svých blízkých? Pokud jsou odpovědi na tyto otázky kladné, neváhejte číst dál.
Začněte včas
Není lepší rady, než začít včas. Začít včas ovšem neznamená pouze vyplňovat přihlášky tak, aby dorazily do školy dříve, než budou odkloněny přímo do skartovacího zařízení. Začít včas znamená získávat dovednosti a znalosti dříve, než vlastně dojde k samotnému přijímacímu procesu. Neocenitelnou zkušeností pro mne byla možnost strávit jeden školní rok na americké střední škole, které mi umožnila především nabýt potřebné jazykové znalosti. Začít včas však také znamená vést aktivní život, věnovat se oblíbenému sportu, zkrátka snažit se využít svého talentu a neustále se zdokonalovat. Každý z nás je něčím jiný a něčím zajímavý, a je pouze na vás, abyste vaši jedinečnost objevili.
Prakticky všichni mí spolužáci jsou velice zajímaví lidé, od kterých se mám neustále co učit. Ať už mluví několika jazyky, hrají na vícero hudebních nástrojů nebo se závodně věnují nějakému sportu, všichni jsou to aktivní lidé, kteří kolem sebe neustále nacházejí inspiraci.
Na závěr je třeba zmínit, že důkladná příprava může dělat divy i v případě standardizovaných testů SAT nebo ACT. Pojem „standardizovaný“ znamená, že test, se kterým se setkáte, až budete podstupovat zkoušku na ostro, se nebude příliš lišit od těch, na kterých budete cvičit. Dejte si proto k dispozici několik měsíců a poctivě se připravujte. Vyplatí se to.
Získejte dostatek informací
Stále ještě si vzpomínám, že jsem během svého přijímacího procesu měl často pocit, že toho ještě spoustu nevím, a že je stále něco, co musím zjistit, abych se lépe připravil, či lépe vyplnil svoji přihlášku. Částečným důvodem k tomuto pocitu byla nepochybně jakási „cestovně – studijní“ horečka, je ale nepochybné, že právě tento pocit mě neustále motivoval k tomu, abych získával informace. Neváhejte proto pokračovat v tom, co děláte právě nyní, čtěte články o studiu v zahraničí, navštivtě pražskou pobočku Fulbrightovy komise, či sledujte svoji vysněnou školu na facebooku.
Znát „svoji“ školu se vyplatí i při psaní esejů. Není snad lepším důkazem zájmu o danou školu, než zmínění konkrétního profesora, budovy na kampusu, etc. Právě to přesvědčí hodnotitele přihlášky o tom, že konkrétní univerzita není na vašem seznamu jenom do počtu.
Postupujte systematicky
Už samotné vyplnění přihlášek, přidáte – li si k tomu žádosti o finanční pomoc, je velice náročné. Já sám často žertuji, že kdokoliv je schopen dát dohromady všechny materiály pro přihlášení už demonstruje značnou dávku vytrvalosti, a že by si proto nějaké to přijetí zasloužil.
Ať už si váš přijímací proces a vše, co k němu vede, naplánujete jakkoliv, mějte na paměti, že systematičnost vám pomůže vyhnout se nepříjemným překvapením. Mnohé testy je možno složit pouze několikrát za rok, a proto je při počtu třech a více zkoušek vhodné si vše pečlivě rozplánovat. Čím dříve, tím lépe.
Zamiřte na cíl a nevzdávejte se
Na závěr nemohu než zopakovat, že rozhodnutí studovat na univerzitě ve Spojených státech je mimořádně ambiciózní krok, a vyžaduje tak i určitou dávku vytrvalosti a odhodlání. Pokud kromě přijetí doufáte také ve značnou finanční pomoc, nezapomínejte, že tím školu nežádáte pouze o možnost na dané instituci studovat. Přijetí a udělení stipendia je de facto ekvivalentem investice, kterou daná škola činí, protože věří, že právě vy obohatíte její kampus. Když se například podívám na složení mezinárodních studentů na Connecticut College, pozoruji, že z každého světového regionu je zde pouze několik studentů. Je tedy patrné, že cílem přijímací politiky naší školy je kromě získání mimořádně talentovaných studentů také vybudování různorodé komunity.
Je tedy pochopitelné, že sen o studiu v Americe není vždy snadné proměnit ve skutečnost. Já sám jsem měl možnost poznat sladkou chuť úspěchu i hořkost zklamání. Již v prosinci 2010 jsem byl jako uchazeč early action přijat na Georgetown University, což byla vzhledem k mému zájmu o politiku velice dobrá zpráva. Za několik měsíců jsem se ale dozvěděl, že mi Georgetown neudělil takové stipendium, které jsem nezbytně potřeboval. Zklamání to bylo veliké, protože Georgetown, alespoň dle mého porozumění, praktikoval need blind admission policy. S nečekaným vývojem událostí jsem se rozhodl vypořádat rokem stráveným na Business Academy Aarhus ve druhém největším městě Dánska. Ve Skandinávii jsem získal spoustu nových zkušeností, začal se učit dánsky a potkal spoustu zajímavých lidí z celé Evropy. Když jsem se potom hlásil na Connecticut College, nezapomněl jsem svoji dánskou zkušenost zmínit.
Proto je tou nejcenější radou, kterou mohu udělit: Věřte, bojujte a dosáhnete svého cíle!
9. 1. 2013 /
Tak jsem se teda nedozvěděli co jsi chtěl studovat, co studuješ,čím budeš až skončíš školu,na kolik škol jsi podal přihlášku, jestli jsi dostal dostatečné stipendium, jaké máš předměty. Je lepší studovat colleg v USA nebo dobrou VŠ u nás? (to je názor i odborníků z Fulbrajta) Takových colleg tam mají stovky. S výběrem colleg ti někdo radil? Dík za odpovědi.
Jana
18. 1. 2013 /
Podle mého názoru (a já jsem Američanka, která studovala na Harvardu a teď bydlím v ČR), je lepší studovat na kvalitní české vysoké škole a pak třeba na doktorském studiu v Americe. Důvod je, že americké univerzity jsou neúměrně drahé pro vysokoškoláky, ale doktorandi studují zdarma, ba získají stipendium 20-30 tisíc USD ročně. Také univerzity zřídka podporují finančně cizí studenty. Velké dluhy (které jsou bohužel u nás typické) nestojí za to. V případě, že získáte velké stipendium nebo máte bohaté rodiče, klidně studujte v Americe. Jinak zkuste v ČR nebo jinde v EU. US přijímá hodně cizích studentů na doktorské studium, není žádná nevýhoda být ze zahraničí.
18. 1. 2013 /
Ahoj,
moje primární zaměření je mezinárodní vztahy / ekonomie. V uplynulém semestru jsem studoval politiku USA, mezinarodní politiku, historický seminář na téma Gándhí a jeho kritici, němčinu a moderní filozofii. Mezinárodním vztahům, politice, či ekonomii se chci věnovat i v budoucnu.Dostatečné stipendium jsem napodruhé naštěstí dostal a jsem za něj vděčný. Jak jsem psal v úvodu svého článku, rozhodnutí, zdali studovat v ČR, nebo v USA může být složitější než to na první pohled vypadá. Je sice pravdou, že americké univerzity včetně Connecticut College jsou opakovaně řazeny mezi nejlepší vysoké školy světa ( http://colleges.usnews.rankingsandreviews.com/best-colleges/connecticut-college-1379, http://www.forbes.com/colleges/connecticut-college/ ), ale je třeba si uvědomit, že tzv. liberal arts education je unikátní koncept. Jednou z jeho mnoha částí je hloubka a šíře aktivit, do kterých se student zapojuje. O jednotlivých školách a celém přijímacím procesu vůbec jsem se radil s odborníky ve Fulbrightově komisi, byl jsem ale také v kontaktu se studenty, kteří již v USA studují. Kromě toho jsem samozřejmě strávil měsíce získáváním informací na webu, přednáškách ve Fulbrightově komisi, etc. Neváhej klást další otázky, rád odpovím.
18. 1. 2013 /
To jsem ráda, že se to tu trochu pohlo.
12. 2. 2013 /
Ahoj (doufám,že nevadí, že ti tykám), jsem studentkou 4.r. na veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Strašně dlouho jsem chtěla studovat na VŠ v USA,ale jak zda říkáš není to nijak jednoduché,aby se člověku jeho sen splnil. Trochu u mě hrál roli i strach, jaké to tam bude, jestli budu rozumnět, jestli se mnou budou jednat slušně, jestli se mi tam budete líbit, prostě těch jestli bylo hodně a tak jsem své studium stále odsouvala,ale dnes jsem pevně rozhodnuta, že tam chci odjet. Jak se říká, kdo nic neriskuje, nic nezíská. Tak bych se tě tímto chtěla zeptat, jestli nemáš nějaké infomrace jak začít? Vím,že je to úplně jiný obor než máš ty,ale třeba mi nějaké rady dáš? Už mě napadlo i jet tam třeba na 3 měsíce v létě, s tím že bych dělala (pomáhala) na nějaké klinice, či tak něco, ale nevím jak se k tomu pořádně dostat. 🙁 Budu vděčná za jakákoliv rady. Děkuji Radka
3. 3. 2013 /
Ahoj,
je pravdou, že studovat magisterské nebo i doktorské studium je v USA často ( i když podobně paušalizující výrok je složité věrohodně použít ) dotupnější než studium bakalářské. Důvodem je to, že studenti už mají leccos za sebou a mohou se tak prokázat úspěchy z vysoké školy. Kromě toho také postgraduální studenti obyčejně pomáhají s výzkumem nebo učením mladších kolegů, za což jsou placeni. Odjet do USA třeba jen na několik měsíců pracovního pobytu nemusí být špatný nápad, poslouží minimálně ke zdokonalení jazykových dovedností. Kromě toho je asi nejlepší radou začít psát emaily jednotlivým školám, které Tě zaujmou svými webovými stránkami. Od této komunikace se potom bude odvíjet vše další. Vsadím se také, že profesoři na českých vysokých školách budou mít s mnohými zahraničními školami nějaký kontakt. Jak jsi zmínila ve svém komentáři, nejdůležitější je se do toho dát. Hodně štěstí.
25. 2. 2013 /
Ahoj, chcela by som sa spýtať, či mi nevieš povedať ,
aké má moj syn šance dostať sa na nejaku vysoku školu /hokejovu univerzitu/ na štipendium. Urobil testy SAT 1400 a TOEFL 80. Prave tento rok končí na Gymnáziu a kedže hra hokej aj tie známky nemá najlepšie ,priemer 2,4. Máš nejake vedomosti o týchto školách?
Dakujem,m
3. 3. 2013 /
Dobrý den, osobně nemám se sportovními stipendii zkušenosti, ale je naprostou pravdou, že existují, a že jsou mnohými zahraničními studenty využívána. Sportovní úspěchy jsou v rámci přihlašovacího procesu velmi pečlivě posouzeny a platí, že o něco méně oslňující akademický výsledek může být vyrovnán právě sportovním talentem. Samozřejmě nejsem schopen odhadnout skóre, kterého je třeba v testech dosáhnout, to nepochybně záleží na konkrétní škole a poměru akademické vs. sportovní úspěchy. Doporučuji důkladně prozkoumat webové stránky jednotlivých škol. Pomoci by také mohl následující odkaz: http://www.athletes-usa.com/USA-IceHockey-Scholarships.aspx
Přeji hodně štěstí.
8. 3. 2013 /
Dobry den, uz dlouho a celkem marne hledam informace o tom, jak to dopravdy je. Tak se zeptam zde. Jsem student druheho rocniku gymnazia a rad bych byl doktor – zrejme traumatolog, ortoped, neco takoveho. Zatim jsem mel od prvni tridy prumer na vysvedceni vzdy 1,0. Rad bych zkusil Harvard, Yale, nebo neco takoveho. No, rodice nevydelavaji nejak moc, na ceske pomerny takovy prumer. Rozhodne z nich milion za rok nevytahnu. Pokud bych dostal stipendium, dostal bych jej jen na bakalarskou cast, nebo i magisterskou cast studia? Jaka je sance ze bych dostal “prezidentske” stipendium – na nasem gymnaziu jsem nejlepsi z nejlepsich – ovsem v porovnani se studenty z celeho sveta jsem mozna takovy prumer.
8. 3. 2013 /
Stipendium na většině škol dostáváš na semestr či na rok a pak žádáš o nové. Asi jsou školy, které dávají stipendium na všechny roky studia, ale častější je toto. Pokud se hlásíš na prestižní školy a jsi opravdu dobrý, nezáleží moc na příjmu rodičů. Škola ti studium ráda zaplatí, když vidí tvůj talent. Ale konkurence je obrovská, je třeba se zkontaktovat s konkrétními školami a zjistit vše u nich.
9. 3. 2013 /
možná ti to také pomůže
http://blog.kolmas.cz/faq/
1. 4. 2013 /
Potřebovala bych radu ohledně doporučujícího dopisu. Teď jsem ve třetím ročníku střední školy a zvažuji, že bych zkusila se přihlásit na univerzitu v USA. Plánuji, že bych si mezi střední a vysokou dala rok pauzu. Jak to mám tedy s doporučujícím dopisem udělat? Bylo by nejlepší, aby dopis napsal můj třídní, ale zase je hloupost aby psal mi psal doporučující dopis rok po ukončení mého studia nebo rok dopředu ne? Co navrhujete?
1. 4. 2013 /
Dobrý den,
možné je oboje. Ať už bude třídní psát dopis ve čtvrtém ročníku nebo až rok po škole, vždy bude reflektovat zkušenost, kterou s Vámi měl během vašeho studia. Protože jste se svými učiteli v pravidelném kontaktu právě nyní, zvažoval bych napsání dopisu před roční přestávkou. Hodně štěstí.
2. 4. 2013 /
Dobrý deň
Chcel by som sa spýtať,či by bolo možné študovať v usa na univerzite bez maturity.Mám absolvované stredne odborne učilište bez maturity.Tešil som sa,že škola mi končí a schválne som nepomyslel na maturitu.Až teraz som zistil,aký som debil a ako lahkovážne som sa staval k vzdelaniu,ktoré poskytuje kvalitnú perspektívu do budúcnosti v závislosti od vzdelania.Mám len 20rokov a zvažujem možnosť zahlásiť sa na maturitné studium pod podmienkou,že mnohé univerzity budú požadovať vzdelanie s maturitou.Ak by toto možné kritérium postulovali,podrobím sa tomu
veľmi pekne Vám dakujem za odpoved
značne by mi to pomohlo,prosím,odpíšte
2. 4. 2013 /
Dobrý den,
pro naprostou většinu škol je maturita nezbytná. Hodně štěstí.
9. 4. 2013 /
Objektívna výpoved v kontexte onej požiadavky väčšiny škôl,totiž nutnosť mať maturitu na vysokoškolské štúdium v USA,ma čiastočne sklamala z pochopiteľného dôvodu.Nebyť tejto nevyhnutnosti,nemusel by som stratiť 2roky na maturitu,ale zrealizovať tento môj sen.Chcem sa ešte spýtať,či náhodou neviete o “obyčajných”univerzitách v USA,ktoré nepatria medzi tie špičky,či tiež vyžadujú maturitu na vysokoškolsé štúdium zahraničných študentov.
Vdaka za odpoved
10. 4. 2013 /
Dobrý den,
jestli se nepletu, tak například Jan Švejnar odešel z Československa ještě předtím, než stihl složit maturitu, a přesto byl schopen studovat na Cornell University. Aby však člověk dosáhl podobné výjimky, musel by být něčím neskutečně zajímavý. Přesto bych ale maturitu za ztracený čas rozhodně nepovažoval, ať už je složena za účelem studia v USA nebo zkrátka jako získání vyššího vzdělání.
1. 5. 2013 /
Zdarec, rád bych studoval na Ph.D. v USA (v ČR mám magisterský titul), nicméně mám trochu problém, jak koncipovat dopis, resp. žádost o zaslání přihlášky. Má to nějakou speciální formu?? Vím, akorát, že to musí být podané “papírovou formou” a adresované na konkrétní osobu, která je za to odpovědná… Dík za odpověď! @Š@
3. 5. 2013 /
Dobrý den,
s postrgraduálními programy nemám zkušenosti, a proto na Váš specifický dotaz nedokážů jednoznačně odpovědět. Nejspíš bych kontaktoval přímo onu konkrétní osobu a zeptal se, jakou formu preferuje. Hodně štěstí.
7. 10. 2013 /
Sice se osobně teprve hlásím na PhD studium, ale ráda bych pomohla, pokud to ještě potřebujete (vystudovala jsem v USA bakaláře, takže zhruba vím, co přijímací proces pro graduate studium obnáší). Na jaký obor se hlásíte? A co přesně myslíte žádostí o zaslání přihlášky?
10. 11. 2016 /
Ahoj, momentálně jsem studentkou čtvrtého ročníku na gymnáziu a rozhoduji se kam dál. Vzhledem k tomu, že mám v USA strejdu, přemýšlela jsem o studiu VŠ právě tam, konkrétně v NY. Problémem, ale jsou mé jazykové schopnosti, nemám totiž pocit, že by byly na takové úrovni, že bych byla schopná studovat v USA. Chtěla bych studovat obor založený na humanitních studiích a pedagogice, ale vlastně ani nevím, jaké jsou možnosti a jestli tam vůbec něco takového je. Proto se obracím sem, chci se zeptat jak rozvinuté jazykové schopnosti jsi měl ty a jestli si měl problém s dorozumíváním a jaké možnosti vlastně jsou. Děkuji za odpověď.