Papírování, Před odletem, Střední škola

Honba za Americkým snem

Ahoj, v (ještě nedokončené) sérii Jak na stipendium v USA jsem se zmínila, že v jiném článku popíšu to, co se dělo konkrétně mně. Ráda bych na začátku promítla svůj konec, ale to byste přišli o všechno mé napětí a očekávání, které tomu všemu předcházelo.

Začalo to naprosto náhodným zablounění na fórum, kde jsem našla příspěvky Lii Jak získat stipendium?. Předtím jsem měla už nastudované veškeré možnosti studia v zahraničí, které Česká republika nabízí (viz zde), předpokládala jsem, že bych se hlásila na mezinárodní školy, které jsou v Praze, jenže pak mi všechny řekly, že tenhle rok nenabízí stipendia. A najednou jsem objevila články Lii, která mluvila o možnosti, jež mě ani nenapadla!

Na konci února jsem si v databázi Peterson’s začala prohlížet školy. Bylo jich tolik, že jsem nejdřív sice prohlížela jejich stránky a četla si o nich, ale nakonec to skončilo jen u mechanického ctrl+c ctrl+v u jejich kontaktů. Pak jsem posala svůj prvotní e-mail, kde jsem psala, jaké mám výsledky ve škole, proč chci studovat v zahraničí a nakonec velká otázka, jestli mi mohou zaplatit stipendium. Hodně škol odpovědělo, že zahraničním studentům stipendia nenabízí, některé, že je už pozdě a jiné, že můžu hned poslat přihlášku. V tu dobu jsem si vytiskla všechny přihlášky, co mi kdo poslal, nebo mě na ně odkázal. Měla jsem asi 15 škol. Pak jsem je redukovala podle preferencí a zbylo jich 8. V té době jsem si už našla své vysněné školy. A začala jsem vyplňovat přihlášky. Ředitel, který také studoval v USA, mi velmi pomohl a doporučení mi napsal do pár dnů. Některá doporučení se ke mně dostala až po pár týdnech díky vytíženosti mých profesorů (ještě teď některá doporučení nemám u sebe!).

Také jsem sama musela vyplnit přihlášky, napsat eseje a přeložit několik podpůrných dokumentů. Když jsem ale konečně udělala jednu přihlášku, byla jsem nadšená a hned ji odeslala s tím, že má doporučení přijdou později. To bylo na Lyndon Institute. Ti mi ale hned asi az týden napsali, že mě přijali už na základě toho, co jsem jim poslala! Tedy mé přihlášky, dvou esejí, čestného prohlášen o našich příjmech, doporučení od angličtinářky, mého vysvědčení, diplomu z Anglie o úrovni mé angličtiny a překladem mého výstupního hodnocení z minulé školy a ocenění za jednu z mých ročníkových prací. Napsali, že mi FedExem posílají všechny dokumenty, smlouvu, spoustu papírů o škole a také to, kolik mi chtějí nabídnout finanční pomoc. Nevěděla jsem, jestli jsem si to dobře přeložila, že už se rozhodli, kolik mi chtějí nabídnout, nebo mi jen posílají formuláře na přihlášení se o finanční pomoc.

Lyndon Institute byla jedna z (nově 3 zredukovaných) škol, na kterou jsem skutečně chtěla. Další byla Conserve School ve Wisconsinu pro akademicky nadané, která byla mým největším snem (jen mi vadilo, že je až příliš pro-ekologická a že je sice v krásné přírodě, ale úplně odrtžená od civilizace) a Wasatch Academy v Utahu, o které jsem vlastně ani nic moc nevěděla. Pak začal první den Febiofestu (tzn. včera) a já přišla domů o půl druhé, podívala se na mail a Mary mi psala, že dnes odeslala ty formuláře a že mi teď posílá jejich kopie v příloze. Zastavil se mi dech a hypnotizovala jsem úvodní obrazovku Wordu, než konečně otevřel první z formulářů. V něm oznamovali mým rodičům, že mě přijali do grade 10 pro příští školní rok a všechny podrobnosti o tom, jak se tam dostanu. Pak ještě psali, jaké předměty by si představovali, že bych si vzala a já jsem byla narposto překvapená! Všechny byly honors, což znamená, pro nadané studenty. A také mě překvapilo, že mi dali Americkou literaturu, takže si nemysleli, že bych potřebovala angličtinu jako gramatiku aj. nebo ty speciální kurzy pro studenty, jejichž rodným jazykem není angličtina! Ty předměty si samozřejmě mohu upravit, to mi napsali, jen co si myslí oni, že by pro mě bylo nejlepší.

Další dokument byl jen informace o škole. Já už jsem byla naprosto vzrušená, když jsem otevírala další dokument, kde uváděli vše o školném a o tom, kolik z něj nemusím platit. Nejdřív mi to nedocházelo, hledala jsem ve slovníku, jestli „less“ znamená skutečně „bez“ nebo „mínus“, protože mi udělili stipendium na školné 22.000 dolarů a další Euro stipendium 5.000 dolarů a já bych celkově doplácela jen 5.5000 dolarů, což je při současném kurzu jen něco málo přes 90 000 Kč! Vůbec jsem tomu nevěřila, že by mi někdo v Americe dal půl milionu stipendium bez toho, aby mě viděl nebo se mnou mluvil po telefonu!

Pak jsem do pěti do rána studovala všechny dokumenty, moc jsem nespala, nešlo to. Teď tedy jen čekám, až mi přijdou ty dokumenty FedExem. A přemýšlím, jak řeknu ostatním školám, kam jsem už také poslala přihlášky, že tedy nejspíš ne. Ještě mi trochu v hlavě hlodá ta Conserve School, protože jsem se do ní skutečně zamilovala, ale nevím… Musím odpovědět do 15. dubna, jinak to stipendium nabídnou někomu jinému. Na Conserve School jsem ale ještě neposlala všechna doporučení, ani nevím, kdy se mi vrátí a nevím, jestli by taky tak rychle odpověděli, kolik by mi dali, jako Lyndon Institute. Ani nevím, jestli bych si pak tu školu skutečně vybrala. Prostě teď váhám, co dál.

Čekám, až mi dokumenty přijdou poštou. A cítím se naprosto neskutečně. Můj Americký sen už je snem jen z poloviny, druhá polovina se totiž už stala realitou…