Začnu tím, že při výběru rodiny a místa, kam pojedete, musíte mít štěstí. Nechci zatracovat význam eseje, která se pro agenturu píše, ale dokážete si představit farmářskou rodinu v Nebrasce, jak si v obýváku na zemi rozloží eseje všech studentů a začne je porovnávat? Amerika je veliká a možností, kam se dostanete, je mnoho. Na tom kde a s kým budete, hodně záleží.

Změnit rodinu je přirozené a normální a nemá cenu se toho bát. Rodinu mění celá řada studentů. Já změnil jak rodinu, tak školu. Můj kamarád z ČR, se kterým jsme se v Alabamě potkali, změnil 3krát rodinu, 3krát stát a 4krát školu. Začínal v Alabamě u černocha, stejně jako já jediný běloch na škole, potom ho můj hostfather a koordinátor přemístil do našeho města a mou školu, kde jsme běloškou skupinu tvořili my, exchange studenti. Novou rodinu dostal v Arkansasu, kam odletěl. Tato rodina se ale rozhodla přestěhovat do Maine, kde s nimi nyní je a neví, kde budou bydlet a teprve shánějí dům. Příběhy výměnných studentů jsou zkrátka různorodé.

Myslím si, že moje problémy s hostfatherem byly nestandardní a ne z toho soudku, o kterém se píše: jako chodit či nechodit s nimi často do kostela atd. Své důvody ke změně rodiny nechci znovu opakovat. Sepsal jsem již dříve zde. V takovém případě se máte obrátit na svého místního koordinátora. Ten by se měl snažit pomoci a najít vám rodinu v blízkosti školy, pokud na ní tedy chcete zůstat. Tohle může fungovat, pokud je koordinátor milý a chce vám pomoci. Můj hostfather byl zároveň i mým koordinátorem, a proto jsem to měl těžší. Musel jsem se obrátit na koordinátorku nad ním. Bohužel ta si naše problémy nechtěla připustit. Byl jsem v kontaktu s agenturou v Česku, která mi pomáhala, ale nalezení nové rodiny bylo na Američanech. Musel jsem psát na nejvyšší posty AISE, aby nám uvěřili. Změnit rodinu i s takovými očividnými důvody jako jsem měl já, nebylo jednoduché. Co mě překvapilo nejvíce, bylo, že stačilo, aby se rodiče Němce rozeřvali na německou agenturu a dostal novou rodinu do týdne, zatímco já na ni čekal déle. Thajská agentura našla brzo novou rodinu pro kluka, který se mnou byl v rodině. Nejlepší to měli ti, kteří měli v Americe známé nebo zde jejich sourozenci už byli. Zkrátka přidělování rodin nevypadalo tak, že by byla jedna skupina rodin připravených přijmout studenty, ale těch skupin bylo několik a nikdo v té pro mě. Radím, pokud nějaké problémy máte, ozvat se co nejdříve a hlavně své domovské agentuře a když přidělení nové rodiny trvá déle, nebát se jim připomenout.

Ještě bych se chtěl zmínit o jedné věci, na kterou jsem před tím na stránkách exchange studentů nenarazil. A to je umístění v rodině s dalším výměnným studentem. I to je obvyklé, spousta mých kamarádů s někým žije. Já jsem v rodině s jedním Thajcem. Je to asi dobré, mít někoho, kdo je s vámi v tom a já jsem v něm nalezl přítele na celý život. Jedinou nevýhodu, kterou v tom vidím, je, že má horší angličtinu než já. Trávíme spolu pochopitelně hodně času a já se nezdokonaluji tak, jak bych si představoval.
Nechci zbourat vše, co jste doposud na téma roku na high school v USA přečetli, ale hádám, že to bylo samé super, úžasné, báječné… Znám nyní okolo 60 exchange studentů, kteří jsou tento školní rok v USA a jejich pocity jsou různé. Někteří jsou extrémně spokojení, ale jiní jsou dokonce doslova zklamaní, otrávení a unudění. Mně se tady teď začíná líbit. Hlavně díky mojí rodině, která je, já to slovo schválně použiju: úžasná.

Když jsem se zmínil svému kamarádovi, že právě píšu článek pro tuto stránku, odepsal mi: „Napis jim at sem nejezdej, jestli se doma maj dobre “ Já říkám: pojeďte, ale berte to jako dobrodružství!

A tak studuji na Grinnellu a jsem šťastná jako blecha. Ano, je to prdel světa a o mrakodrapy tam člověk nezavadí, ale právě ta izolovanost z nás dělá úžasně přátelskou komunitu. Přes týden vedle sebe sedíme do noci u počítačů a vzájemně se podporujeme, když nám nápady na esej ne a ne vlézt do hlavy. O víkendech jsme opět všichni spolu a kolektivně ze sebe shazujeme stres koukáním na filmy, chozením na koncerty, pitím nechutného amerického piva a děláním všemožných kravin či prasáren.

Ty prasárny se ale nesmí dělat příliš očividně, nebo o nich ví do pěti minut celá škola. Na Grinnellu se drby šíří rychlostí blesku a žádný trapas se neutají. Také není výhodné si někoho znepřátelit, protože se s ním pak budete denodenně potkávat v jídelně, na hodinách, v práci, na kalbách i na záchodě.

To, že na každém rohu potkávám známé tváře, má ale více výhod než nevýhod. Mám špatný den? Stačí se jít na chvíli promenádovat po kampusu a je jisté, že brzy potkám nějakého kamaráda, co mě přátelsky obejme a zeptá se, co se děje. Nedávno jsem si zvrkla kotník na schodech. Stačilo chvilku řvát a přiběhly dvě kamarádky, které mě dotáhly do zdravotního centra, přestože jim právě začínalo vyučování. Grinnell je pro mě velká rodina, která o mě neustále pečuje, ačkoli mě ještě ani pořádně nezná.

Co se ale dozvím o světě, když budu zavřená čtyři roky v kukuřici? Jako většina Liberal Arts Colleges, Grinnell se snaží každý rok přitáhnout co nejvíce studentů ze všech koutů světa. A tak po večerech usínám při zpěvu národních písní z Ghany, které se ozývají ze sprchy, vyměňuji si názory na panenství se spolubydlící z Číny, v jejíž provincii je to jeden z nejdůležitějších předpokladů pro manželství, a cvičím si španělštinu při obědech s kamarádkou z Hondurasu, která se zápalem vypráví o jejich puči a nových volbách. A protože nejlépe se obzory rozšiřují při cestování, Grinnell zahrnuje studenty nabídkami studia v zahraničí na všech kontinentech.

Svého rozhodnutí studovat na Grinnellu rozhodně nelituji. Ačkoli pole nikdy nebudou mít na krásnou českou krajinu a městečko Grinnell kulturními akcemi právě neoplývá, na kampusu se vždy děje tolik věcí, že často nevím, co dřív. Spousta lidí by se mohla v takové izolaci cítit nepříjemně, ale mě neustálý kontakt s různými typy studentů a blízká spolupráce s profesory naučily za poslední čtyři měsíce více, než kdybych seděla na přednáškách se stovkou dalších studentů a přicházela do styku jen s lidmi z jednoho oboru. Pokud byste rádi žili v příjemné, úzce spjaté komunitě, ještě je čas na svůj college list jednu z těchto “in the middle of nowhere” colleges přihodit. Kdyby vás zaujal právě Grinnell, zeptejte se na cokoli v komentářích, kontaktujte mě na radka.slamova<zavinac>gmail.com, nebo se podívejte na můj blog radkavpoli.estranky.cz.

První charakteristikou amerického přijímacího řízení je skutečnost, že každá škola má své vlastní podmínky, co se týká požadavků a uzávěrek. Je nutné si tyto infomace najít, např. na webu školy, a držet se instrukcí. Z pohledu České republiky se samostatnost školy v rozhodování o přijetí nemusí jevit jako nijak zvláštní, toto specifikum ovšem vynikne např. v porovnání se systémem ve Velké Británií, kde je podávání přihlášek na vysoké školy, snad s výjimkou Oxfordu a Cambridge, centralizované.

Za druhé, přijímací řízení je komplexní a holistické. To znamená, že školy se rozhodují na základě mnoha informací, nejen akademických výsledků nebo výsledků ze zkoušek, a výsledné rozhodnutí je proto kombinací celé řady faktorů v celkové kontextu přihlášky a celé skupiny uchazečů. Každý vyžadovaný dokument je kamínkem v mozaice vytvářející obrázek kandidáta. Některé položky jsou významnější, některé méně, ale protože celkový obraz studenta je vytvářen právě z takových střípků, jsou ve svém důsledku důležité všechny.

Informace americké školy čerpají z podkladů připravených a dodaných uchazečem, případně dalšími osobami jako jsou jeho učitelé, vzdělávací poradci nebo jiní zástupci střední školy. Každá škola má svůj vlastní seznam požadovaných dokumentů, který musí student škole zaslat nebo nechat zaslat. Student tedy nemusí školy fyzicky navštívit, aby se zúčastnil přijímacího řízení. Připravené materiály studenta reprezentují a jsou jeho vizitkou, a i když některé školy je doplňují rozhovorem se zástupcem školy, písemné podklady vždy tvoří jádro.

Za primární lze považovat vyplnění formuláře přihlášky, odkud se škola dozví základní osobní informace o uchazeči, jeho vzdělání, školních a mimoškolních aktivitách, úspěších, rodinném zázemí apod., doprovázané zaplacením administrativního poplatku. Školy obvykle mají své vlastní formuláře přihlášek, i když v některých případech jsou zapojeny do programu Common Application nebo Universal College Application, akceptují tedy určitý „jednotný formulář“.

Za základ budoucího úspěšného studia jsou považovány akademické předpoklady uchazeče. Škola proto vyžaduje doložení dlouhodobé akademické výkonnosti. Tu reprezentují známky za celou dobu trvání střední školy (míněna je čtyřletá střední škola), proto přijímací kancelář vyžadují dodání vysvědčení. Americké školy samozřejmě neumí česky, takže kromě ověřených kopií budou vyžadovat ověřené překlady do angličtiny.

Intelektuální předpoklady se dokládají také výsledky z testů. Již jsme zmiňovali standardizované testy SAT nebo ACT. Ty se skládají u testovací organizace, u které se objednává zaslání výpisu skóre z těchto testů na vybrané školy. Řada výběrových škol kromě obecných testů doporučuje rovněž testy předmětové SAT Subject Tests, dokládající znalosti v určitém oboru. Studenti mívají na výběr, jaký „subject“ zvolí.

U zahraničních studentů je standardem doložení výsledků z jazykové zkoušky TOEFL, která ověřuje jazykovou způsobilost pro studium v angličtině. Někdy lze zkoušku TOEFL nahradit výborným výsledkem ze „čtení“ u zkoušky SAT nebo ACT či britskou zkouškou IELTS.

Významnými podklady pro rozhodnutí o přijetí jsou textové části umožňující univerzitám lépe poznat osobnost studenta skrývající se za čísly a stručnými údaji z formuláře přihlášky. Mezi takové materiály patří doporučení a informace od učitelů a zástupců školy. Ty poskytují další úhel pohledu na uchazeče, tentokrát z perspektivy lidí, kteří jsou schopni popsat studentův studijní a osobnostní profil. Pomáhají rovněž výkon studenta „zařadit“ v rámci národního vzdělávacího systému, školy či třídy.

Další nedílnou součástí přijímacího řízení u výběrových škol bývají eseje, které mají za úkol nechat výběrovou komisi „nahlédnout do duše“ kandidáta, do jeho způsobu uvažování, poměru ke světu, intelektuální originality a tvořivosti.

Při podávání přihlášky je nutné myslet na to, aby všechny zmiňované části byly kvalitní, atraktivní a zpracované tak, aby vás co nejlépe reprezentovali. Jsou totiž tím jediným, co slouží školám k rozhodnutí. Nejde tedy jen o to, kým jste, ale také jak se dokážete prezentovat.

Následuje pátá desítka štědrých škol:

Gettysburg College
Lokalita: Gettysburg, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Angličtina, historie, psychologie, přírodní vědy, business, politologie
Selektivita: 35%
SAT: Reading 610-690, Math 610-670

University of Pennsylvania
Lokalita: Philadelphia, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Business, historie, angličtina, ekonomie antropologie, americká studia, poítačové vědy a nauky o poznání, ošetřovatelství, umění a design
Selektivita: 16%
SAT: Reading 650-750, Math 670-790

Franklin & Marshall College
Lokalita: Lancaster, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Biologie, chemie, nauky o zemi, fyzika, business, vládní studia, angličina
Selektivita: 46%
SAT: Reading 580-670, Math 600-690

Occidental College
Lokalita: Los Angeles, California
Vyhlášené obory: Economie, angličtina, hudba, psychologie, chemie, biologie, umění, diplomacie a mezinárodní studia
Selektivita: 42%
SAT: Reading 590-690, Math 600-690

Georgetown University
Lokalita: Washington, District of Columbia
Vyhlášené obory: Vládní studia, chemie, filozofie, business, mezinárodní vztahy, historie diplomacie, mezinárodní ekonomie
Selektivita: 22%
SAT: Reading 640-750, Math 650-740

Sarah Lawrence College
Lokalita: Bronxville, New York
Vyhlášené obory: Historie, literatura, psychologie, psaní, umění
Selektivita: 46%
SAT: Reading 620-710, Math 550-640

Oberlin College
Lokalita: Oberlin, Ohio
Vyhlášené obory: Hudba, neurovědy, životní prostředí, tvůrčí psaní, východoasijská studia, biologie, chemie, politologie, hudba
Selektivita: 34%
SAT: Reading 650-750, Math 620-710

Duke University
Lokalita: Durham, North Carolina
Vyhlášené obory: Biologie, ekologie, neurovědy, politologie, veřejná politika, ekonomie, literatura a kulturní studia, románské jazyky
Selektivita: 23%
SAT: Reading 660-760, Math 690-780

Davidson College
Lokalita: Davidson, North Carolina
Vyhlášené obory: Biologie, psychologie, angličtina, politologie, divadlo, chemie, mezinárodní studia, historie
Selektivita: 30%
SAT: Reading 620-720, Math 630-720

Lawrence University
Lokalita: Appleton, Wisconsin
Vyhlášené obory: Hudba, historie, biologie, fyzika, psychologie, angličtina
Selektivita: 56%
SAT: Reading 600-740, Math 600-690

Autor:

Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta

Prvním z omezení je fakt, že pro bakalářské studium prakticky nemáte šanci získat větší stipendium odjinud než přímo od americké školy. České nebo americké nadace, pokud vůbec tento stupeň studia podporují, poskytují podporu spíše doplňkovou, často pouze v řádu tisíců nebo desetitisíců korun tam, kde byste potřebovali statisíce.

Dalším významným limitem je skutečnost, že ta nejlepší stipendia nabízí obvykle pouze velice výběrové a bohaté školy, kde vládne mezi uchazeči o přijetí velká konkurence, která je v případě potřeby finanční pomoci ještě intenzivnější. Škola má na výběr z velké řady kvalitních potenciálních studentů, takže ti z nich, kteří potřebují značnou finanční pomoc musí často nabídnou ještě o něco víc než průměrný přijatý student.

Nejvyšší stipendia studenti obvykle získávají na školách, které uplatňují systém stipendií tzv. „need-based“. „Need“ v tomto pojetí vyjadřuje rozdíl mezi tím, co je student si schopen zaplatit sám a tím, kolik studium stojí. Čím je tento rozdíl vyšší, tím více finanční pomoci student potřebuje.

V rámci tohoto systému existují dva typy přístupů. Jeden z nich bere výši finanční potřeby do úvahy při rozhodování o přijetí, proto se mu říká „need-aware“. Škola zvažuje, zda přínos studenta pro univerzitu odpovídá jeho „ceně“, tedy výši stipendia. Pokud podobně kvalitního studenta může získat „laciněji“, buď finančně náročného kandidáta vůbec nepřijme nebo mu dá nižší nabídku stipendia a student si musí ostatní finance sehnat jinde (což je pro českého studenta neschůdné). Výhodu proto mají studenti, kteří jsou jak kvalitní, tak jsou schopni relativně hodně sami zaplatit. Jestliže potřebuje kandidát opravdu hodně peněz, znamená to, že musí nabídnou opravdu velice atraktivní profil, aby mohl konkurovat těm, co jsou také kvalitní a zároveň bohatší. Není proto dobrá strategie, o které čeští studenti často uvažují, že škole napíšou, že nemají žádné prostředky (i když alespoň něco mají) a očekávají, že jim škola zaplatí vše. Takový přístup jim, díky výši finančních nároků na školu, snižuje šance na přijetí.

Druhý přístup, jež existuje pouze na osmi amerických školách, je nazýván „need-blind“. Školy při rozhodování o přijetí vůbec nehledí na finanční možnosti uchazeče. Zajímá je čistě a jedině kvalita studenta. Všem úspěšně přijatým uchazečům je pak nabídnuto stipendium do plné výše jejich „need“, tedy v případě potřeby i třeba úplné pokrytí nákladů. Pro české studenty to sice zní jako hudba z ráje, ovšem má to háček. Těch osm škol patří mezi opravdu extrémně výběrové (Harvard, Yale, MIT…) a šance na přijetí se vzhledem k množství kvalitních zájemců blíží trochu loterii. Jestliže máte šanci uspět i na „need-blind“ školách, pak jste pravděpodobně rovněž velmi atraktivní i pro školy s politikou „need-aware“ a máte stejnou nebo dokonce možná výrazně větší šanci na přijetí a vysoké stipendium i tam. Není proto rozumné soustředit se pouze na „need-blind“ instituce.

Pro české studenty uvažující o studiu na prestižních školách v USA je vhodné se zaměřit na školy „need-based“, a mezi nimi nikoliv nutně pouze na „need-blind“. Pokud potřebují vysoké stipendium, musí nabídnou velice vysokou kvalitu v porovnání s ostatními uchazeči. Jestliže také disponují alespoň nějakými vlastními prostředky, které mohou na studium použít, měli by s nimi počítat. Správná otázka není, kde mi dají nejvíc nebo kde mi vše zaplatí. Správná otázka je, jak vysoké stipendium vzhledem k vlastním prostředkům potřebuji, a co jsem schopen za to nabídnout.

Zde je další desítka škol:

Bowdoin College
Lokalita: Brunswick, Maine
Vyhlášené obory: Přírodní vědy, klasická studia, Nemčina, antropologie, ekonomie, Angličtina, vládní studia, životní prostředí
Selektivita: 22%
SAT: Reading 650-750, Math 620-730

Massachusetts Institute of Technology
Lokalita: Cambridge, Massachusetts
Vyhlášené obory: Technika, počítačové vědy, přírodní vědy, management
Selektivita: 13%
SAT: Reading 660-760, Math 750-800

University of Richmond
Lokalita: Richmond, Virginia
Vyhlášené obory: Business, biologie, politologie, angličtina, mezinárodní studia, studia leadershipu
Selektivita: 46%
SAT: Reading 590-670, Math 600-680

Brown University
Lokalita: Providence, Rhode Island
Vyhlášené obory: Biologie, historie, mezinárodní vztahy, Angličtina, politologie
Selektivita: 14%
SAT: Reading 670-760, Math 680-770

Washington & Jefferson College
Lokalita: Washington, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Pre-med (přípra na medicínu), pre-law (příprava na práva), business, biologie, Angličtina
Selektivita: 36%
SAT: Reading 500-600, Math 520-620

Sewanee University of the South
Lokalita: Sewanee, Tennessee
Vyhlášené obory: Angličtina, historie, psychologie, matematika, lesnictví, geologie
Selektivita: 70%
SAT: Reading 588-670, Math 570-660

Dartmouth College
Lokalita: Hanover, New Hampshire
Vyhlášené obory: Biologie, počítačové vědy, technika, ekonomie, jazyky, psychologie a nauky o mozku
Selektivita: 16%
SAT: Reading 670-770, Math 680-780

Lafayette College
Lokalita: Easton, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Technika, ekonomie, business, vládní studia, právo, psychologie
Selektivita: 36%
SAT: Reading 580-670, Math 620-710

Columbia University
Lokalita: New York, New York
Vyhlášené obory: Angličtina, historie, politologie, ekonomie, tanec, divadlo, počítačové vědy, biomedicínské inženýrství, průmyslové inženýrství, operační výzkum
Selektivita: 12%
SAT: Reading 660-760, Math 670-780

Hamilton College
Lokalita: Clinton, New York
Vyhlášené obory: Ekonomie, vládní studia, vědy
Selektivita: 33%
SAT: Reading 630-740, Math 630-720

Autor:

Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta

Akademická kvalita je na všech uvedených školách základním předpokladem. Dokládá se  prostřednictvím známek ze střední školy, akademických úspěchů a výsledku z testu studijních předpokladů. Co se týká známek, ideální je průměr známek do 1,5. Akademickým úspěchem je např. ocenění v některém předmět studia, dobré umístění v soutěži či olympiádě apod.

Výsledky ze standardizovaných testů SAT nebo ACT zase dávají univerzitám určité jednotné srovnávací měřítko. Dosáhnout průměrného skóre alespoň přes 600 nebo v každé sekci, tedy alespoň 1 800 celkem za tři sekce, je pro českého studenta nezvyklého na americký styl testů velmi tvrdý oříšek. Obvykle se Čechům daří v matematické sekci, o dost horší je to v sekci Critical Reading a Writing, kvůli specifické použité slovní zásobě. Ovšem výsledky testů jsou pro většinu škol nesmírně důležité a dosáhnou vysokého skóre není opravdu vůbec snadné. Proto je opravdu nutné testy nepodceňovat a na přípravu se soustředit a věnovat jí dost času. Doporučuje se dva až tři měsíce intenzívní přípravy. Povede-li se vám dosáhnout celkového skóre přes 2 000 bodů, je to skvělé. Jestliže zůstanete hluboce pod rozmezím uvedeným u každé školy, pak je potřeba realisticky zvážit, zda má cenu se vůbec hlásit a plýtvat časem a prostředky, a to přesto, že školy posuzují výsledky z testů v souvislostech, mohou být tedy poněkud „měkčí“ v požadavcích právě na Reading nebo Writing, protože chápou, že jste zahraniční studenti. Ale jejich tolerance je omezená a navíc budete čelit značné konkurenci jiných uchazečů ze zahraničí, kteří třeba s těmito sekcemi nemají problémy.

Pokud své akademické kvality prokážete, neznamená to ovšem automaticky přijetí. Školy totiž navíc hledají studenty, které obohacují život školy v hodinách i na kampusu. Hledají originální osobnosti, které se vymykají průměru, což může znamenat spoustu zcela různých věcí. Můžete být výborní muzikanti, sportovci, lídři, můžete mít zajímavý životní příběh, specifický přístup ke světu kolem. Svou „výjimečnost“ dokládáte mimo jiné aktivitami, které přímo nesouvisí se studiem, říká se jim extracurricular. Nikde není předepsáno, co z vás dělá výjimečného kandidáta. Může to být třeba fakt, že se staráte o čtyři sourozence v rozvedené rodině a přesto ve škole i při testech máte výborné výsledky. Může to být nadšená dobrovolná práce pro filantropickou organizaci, kterou jste sami založili. Může to být fakt, že hovoříte plynně šesti jazyky.

I s výborným akademickým a osobním profilem ale ještě bohužel nemáte vyhráno. Do přijímacího řízení totiž vstupují i faktory, které nemůžete ovlivnit. Takovým faktorem je třeba otázka, jací jsou další uchazeči – vaši konkurenti, aktuální preference školy týkající se potenciálních studentů apod. Tento problém studenti řeší tak, že se hlásí na více vhodných škol, obvykle to bývá čtyři až dvanáct a tím rozkládají riziko, že se zrovna ten rok té které škole nehodí.

Zde je dalších deset nejštědřejších škol:

Reed College
Lokalita: Portland, Oregon
Vyhlášené obory: Biologie, chemie, fyzika, psychologie, angličtina, antropologie, filozofie, historie
Selektivita: 40%
SAT: Reading 660-750, Math 620-710

Colgate University
Lokalita: Hamilton, New York
Vyhlášené obory: Biologie, ekonomie, cizí jazyky a literatura, historie, filozofie, politologie
Selektivita: 28%
SAT: Reading 620-720, Math 640-710

Harvey Mudd College
Lokalita: Claremont, California
Vyhlášené obory: Technika, počítačové vědy, matematika, fyzika, chemie
Selektivita: 28%
SAT: Reading 690-760, Math 740-800

University of Chicago
Lokalita: Chicago, Illinois
Vyhlášené obory: Ekonomie, angličtina, sociologie, antropologie, politologie, geografie, historie, lingvistika
Selektivita: 38%
SAT: Reading 670-770, Math 650-760

Haverford College
Lokalita: Haverford, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Biologie, fyzika, angličtina, historie, politologie, ekonomie
Selektivita: 26%
SAT: Reading 640-760, Math 650-740

Pomona College
Lokalita: Claremont, California
Vyhlášené obory: Angličtina, mezinárodní vztahy, ekonomie, neurovědy, cizí jazyky, média, chemie, politika
Selektivita: 18%
SAT: Reading 690-760, Math 680-760

College of the Atlantic
Lokalita: Bar Harbor, Maine
Vyhlášené obory: Veřejná politika, mezinárodní rozvoj, vědy o moři, pedagogika, životní prostředí, umění
Selektivita: 66%
SAT: Reading 580-710, Math 510-650

Yale University
Lokalita: New Haven, Connecticut
Vyhlášené obory: Umění, architektura, historie, angličtina, biologie, ekonomie, politologie, psychologie, hudba, divadlo
Selektivita: 10%
SAT: Reading 700-790, Math 690-790

Princeton University
Lokalita: Princeton, New Jersey
Vyhlášené obory: Fyzika, matematika, molekulární biologie, veřejná politika, ekonomie, filozofie, románské jazyky, počítačové vědy, angličtina
Selektivita: 11%
SAT: Reading 690-770, Math 690-790

California Institute of Technology
Lokalita: Pasadena, California
Vyhlášené obory: Technika, fyzika, aplikované vědy
Selektivita: 21%
SAT: Reading 710-780, Math 760-800

Autor:

Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta

Výběrovost školy je patrná již v číslech uvedených v našem seznamu – počet přijatých studentů, výše skóre ze standardizovaných přijímacích testů SAT nebo ACT, případně se uvádí průměr známek ze střední školy u přijatých studentů. Můžete se zkusit hlásit i na několik škol, které mají vyšší požadavky, ale je vždycky lepší být ve skupině uchazečů mezi „hvězdami“ než mezi průměrem nebo podprůměrem. A tohle pravidlo platí obzvláště v případě, že potřebujete vysoké stipendium. Ačkoliv všechny námi uvedené univerzity jsou velice selektivní, jsou mezi nimi rozdíly. Na některé škole Vám může stačit skóre okolo 600 z každé sekce SAT, na jiné je velmi obtížné se dostat, pokud Vaše průměrné skóre se nepohybuje okolo 700. Proto je důležité si testy SAT nebo ACT udělat velmi brzy, ještě před výběrem školy. Dosažené skóre vám pomůže najít školy, kam máte šanci být přijati a případně dostat dobré stipendium.

Co se týká prostředí školy, je dobré začít tím, že si ujasníte, jaké prostředí preferujete, ale zároveň přistupovat k výběru s otevřenou hlavou. USA jsou velká a velice rozmanitá země, takže životní podmínky se samozřejmě velmi liší, stejně jako se výrazně odlišují jednotlivé vysoké školy. Chcete studovat ve městě, na venkově, na předměstí? Chcete školu velkou, střední nebo malou? Chcete studovat na severu nebo na jihu? Chcete školu spíše uvolněnou a liberální nebo konzervativní? Chcete studovat spíše užší zaměřením nebo mít flexibilní a interdisciplinární program? Stanovená kritéria vám ovšem mají pouze pomáhat se zúžením počtu škol, ne vás omezovat. Je proto vhodné pokusit se zůstat pokud možno flexibilní. Možná je lépe otázku položit jinak. Vadilo by vám např. studovat na v malém městě nebo na venkově? Opravdu by vám vadilo studovat mimo hlavní centra na západním nebo východním pobřeží? Pokud jste dívka, máte problém s myšlenkou studia na ženské college? Co jste ještě schopni překousnout a co ne? Pokud je některá věc pro vás zásadní a měla by podstatný vliv na vaši pohodu při studiu v USA, pak je samozřejmě překážka. Flexibilita má ale tu výhodu, že můžete objevit řadu zajímavých možností. Pokud např. si řeknete, že chcete studovat pouze v New Yorku a nikde jinde, pak příliš na výběr nemáte. Možná by ale pro vás bylo studium na škole na Středozápadě dostupnější, měli byste tam pravěpodobně větší šance na přijetí a stipendium a nakonec byste tam možná byli spokojenější. V každém případě se ovšem snažte zjistit si co nejvíce informací o mnoha školách, pokud možno bez předsudů (zapomeňte např. na to, že jste kdy slyšeli o Harvardu nebo Yalu), a pak se teprve rozhodujte. Možná vás nakonec zaujmou školy, o kterých jste do té doby třeba vůbec neuvažovali.

Zde je druhá desítka nejštědřejších škol:

St. John’s College
Lokalita: Annapolis, Maryland; Santa Fe, New Mexico
Vyhlášené obory: The Great Book Program
Selektivita: 81%
SAT: Reading 650-760, Math 580-680

Kenyon College
Lokalita: Gambier, Ohio
Vyhlášené obory: Angličtina, divadlo, historie, politologie, biologie, mezinárodní studia, ekonomie
Selektivita: 33%
SAT: Reading 630-730, Math 600-690

Colorado College
Lokalita: Colorado Springs, Colorado
Vyhlášené obory: Biologie, politologie, angličtina, psychologie
Selektivita: 32%
SAT: Reading 610-700, Math 620-690

Lehigh University
Lokalita: Bethlehem, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Umění, architektura, technika, mezinárodní vztahy, finance, vědy o zemi a životním prostředí
Selektivita: 39%
SAT: Reading 580-670, Math 640-720

Bates College
Lokalita: Lewiston, Maine
Vyhlášené obory: Ekonomie, biologie, psychologie, historie, politologie
Selektivita: 32%
SAT: Reading 630-700, Math 640-700

Vassar College
Lokalita: Poughkeepsie, New York
Vyhlášené obory: Angličtina, politologie, psychologie, biologie, historie, ekonomie, film a divadlo, dějiny umění
Selektivita: 30%
SAT: Reading 660-750, Math 660-720

Swarthmore College
Lokalita: Swarthmore, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Biologie, ekonomie, anglická literatura, sociologie/antropologie, historie, politologie, fyzika
Selektivita: 19%
SAT: Reading 660-770, Math 660-760

Smith College (ženská škola)
Lokalita: Northampton, Massachusetts
Vyhlášené obory: Vládní studia, umění, psychologie, biologie, ekonomie
Selektivita: 53%
SAT: Reading 580-700, Math 560-670

Dickinson College
Lokalita: Carlisle, Pennsylvania
Vyhlášené obory: Politologie, cizí jazyky, angličtina, biologie, mezinárodní obchod a management
Selektivita: 42%
SAT: Reading 600-690, Math 590-680

Mount Holyoke College (ženská škola)
Lokalita: South Hadley, Massachusetts
Vyhlášené obory: Angličtina, biologie, psychologie, ekonomie, mezinárodní vztahy
Selektivita: 53%
SAT: Reading 620-710, Math 590-680

Autor:

Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta

Že chci jet studovat (a hlavně si odpočinout od klasických pubertálních problémů…) do cizí země jsem se rozhodla už víc než před rokem, otázkou ale zůstávalo: kam. Tak, aby to nezruinovalo domácí rozpočet a hlavně aby pobyt tam za něco stál. Původně vítězil Nový Zéland a jistou neziskovou organizací, ale potom přišla obrovská možnost v podobě naší rodinné známé, žijící kousek od Chiaga - že mi pomůže najít vhodnou školu.

Možná se Vám to bude zdát divné, ale možnost si svou školu vybrat a podílet se i na výběru vhodné rodiny a prostředí je to nejlepší, v co jsem mohla doufat a ihned jsem se toho chytila. Ještě v prosinci 2008 jsem napsala školnímu děkanovi (pár problémů ohledně toho, že pošta ze Seznamu samovolně padala do spamů, vynechám) a informovala se o možnosti “attend your school for next school year”.  Byl neuvěřitelně vstřícný a po pár telefonátech jsem získala kontakt přímo na koordinátorku zahraničních studentů a moho začít zařizování.

Nedostala jsem žádné hloupé složky obsahující deset papírů pro lékaře ani stejné množství pro školu. Bylo mi řečeno, že si mám pro sichr sehnat nějaká ta potvrzení, zaslat přihlášku a pokud do půlky srpna zaplatím první splátku školného (dohromady s fees pro host family činí okolo 200 000 - což je oproti některým agenturám příjemně levné), nemám si s ničím dělat starosti (… což je na americkou školu docela zvláštní…).

Takže největší honění se dělo okolo víz, se kterými mám problém stále, protože čeští úředníci nepochopili, co znamená “mít dost času na rozloučení se a odjezd” a ukončili ho den před plánovanou graduation. Tolik k naší administrativě.

Každopádně se žádné další krkolomné zařizování nekonalo a ve čtvrtek jsem (za pláče maminky a mladší sestry) odletěla z Prahy na londýsnký Heathow, odtud po pár hodinách do Chicaga.

Do začátku školního roku bydlím u Zuzky (což je ona rodinná známá), mám za sebou první seanci ve škole - tedy ukázku zařízení, zařazení mezi seniors, výběr předmětů a několikrát opakované upozornění “no sex, no alcool!” - a také první mé vlastní Brownies a barbecue. Za týden odlétám na dovolenou na Floridu a až po návratu se přestěhuji k mé host family. Nakonec se jevila jako nejlepší rodinka žijící deset minut od školy se čtyřmi milými dětmi a psem. Přes mail jsou moc milí a už se těším, až se s nimi uvidím.

Zatím tedy všechno vypadá víc než přívětivě, všichni okolo se neustále uměle usmívají a hoří nedočkavostí, aby Vám mohli s čímkoli pomoct, a na závěr - everything is really HUGE!

Nutno zdůraznit, že se jedná v převážné většině o značně výběrové školy. Ta nejvyšší finanční pomoc je navíc nabízena obvykle pouze těm celkově nejzajímavějším kandidátům mezi všemi uchazeči. Základním předpokladem pro podání přihlášky na tyto školy tak jsou výborné akademické výsledky během středoškolského studia, vynikající výsledky ze standardizovaných přijímacích zkoušek SAT nebo ACT, perfektní znalost angličtiny potvrzený vysokým skóre z TOEFL a celkově zajímavý osobní profil zahrnující studijní i nestudijní úspěchy, aktivity, zkušenosti atd.

Seznam škol je sestaven podle údajů o průměrné výši finanční pomoci uvedené v katalogu International Student Handbook každoročně publikovaného americkou organizací College Board a na základě zkušeností poradců oficiální informační sítě EducationUSA amerického ministerstva zahraničí. Pro základní orientaci uvádíme lokalitu, kde univerzita nachází, nejoblíbenější obory, výběrovost školy (procento přijatých uchazečů) a obvyklé skóre z SAT u přijatých studentů. Údaje o školách vycházejí převážně z renomovaného průvodce nejlepšími americkými vysokými školami Fiske Guide 2009.

Zde je prvních deset nejštědřejších škol:

Skidmore College
Lokalita: Saratoga Springs, New York
Vyhlášené obory: Umění, psychologie, business, vládní studia, biologie.
Selektivita: 39%
SAT: Reading 580-680, Math 580-670

Wesleyan University
Lokalita: Middletown, Connecticut
Vyhlášené obory: Astronomie, klasická studia, angličtina a tvůrčí psaní, životní prostředí a vědy o zemi, molekulární biologie a biochemie, hudba, film, ekonomie, východoasijská studia.
Selektivita: 28%
SAT: Reading 640-750, Math 650-730

Amherst College
Lokalita: Amherst, Massachusetts
Vyhlášené obory: Angličtina, ekonomie, psychologie, právo, politologie
Selektivita: 19%
SAT: Reading 670-770, Math 660-760

Williams College
Lokalita: Williamstown, Massachusetts
Vyhlášené obory: Ekonomie, psychologie, historie, politologie, biologie, dějiny umění, angličtina
Selektivita: 18%
SAT: Reading 670-760, Math 670-760

Colby College
Lokalita: Waterville, Maine
Vyhlášené obory: Umění, ekonomie, vládní studia, angličtina, mezinárodní studia, životní prostředí, přírodní vědy, hudba
Selektivita: 32%
SAT: Reading 640-720, Math 640-720

Connecticut College
Lokalita: New London, Connecticut
Vyhlášené obory: Umění, životní prostředí, ekonomie,, psychologie, angropologie, mezinárodní studia, vládní studia
Selektivita: 38%
SAT: Reading 620-720, Math 610-700

Wellesley College (ženská škola)
Lokalita: Wellesley, Massachusetts
Vyhlášené obory: Ekonomie, politologie, psychologie, angličtina, mezinárodní vztahy, neurovědy
Selektivita: 36%
SAT: Reading 660-750, Math 640-730

Harvard University
Lokalita: Cambridge, Massachusetts
Vyhlášené obory: Ekonomie, biologie, sociální studia, vládní studia, angličtina, afro-americká studia, východoasijská studia, antropologie, hudba, historie vědy
Selektivita: 9%
SAT: Reading 700-800, Math 700-790

Bryn Mawr College (ženská škola)
Lokalita: Bryn Mawr, Pennsylvanie
Vyhlášené obory: Archeologie, urbanistika, fyzika, matematika, dějiny umění, klasická studia, cizí jazyky
Selektivita: 44%
SAT: Reading 620-740, Math 580-680

Trinity College
Lokalita: Hartford, Connecticut
Vyhlášené obory: Ekonomie, politologie, historie, biologie, chemie, technika, moderní jazyky
Selektivita: 43%
SAT: Reading 600-690, Math 610-700

Autor:

Jakub Tesař
Studijní poradce
Komise J. W. Fulbrighta

Nejprve vysvětím, co znamená pojem need-blind. Přihlásíte-li se na školu, která má takzvanou “need-blind admission policy for international students,” nebude při přijímacím procesu hrát žádnou roli, jestli jste chudí nebo bohatí. Posouzeni budete jen na základě svých vlastností a dovedností a vaše finanční situace vás nemůže nijak znevýhodnit. Na tento přístup k uchazečům se vás budou snažit nalákat zástupci osmi vysokých škol, které zavedly need-blind admission pro všechny (tedy i mezinárodní) studenty: Dartmouth College, Harvard University, MIT, Princeton University, Williams College, Yale University, Middlebury College a Amherst College .

Pojem need-blind berte s rezervou, nejspíš vás znevýhodní. Na světě – a zejména v Asii - je obrovské množství chudých a neskutečně talentovaných studentů. Tito studenti se hlásí právě na školy, si nebudou všímat toho, jak moc jsou chudí, protože na jiných školách by je jejich chudoba výrazně znevýhodnila. Tím vzrůstá pro Čechy každým rokem konkurence a dostat se na tyto školy bez nějakého talentu a zároveň velmi vysokého skore ve standardizovaných testech je téměř nemožné. Buďte realističtí a např. pokud nemáte v SATs. výsledky vyšší než 600 Reading, 650 writing a 700  Math nebo nejste např. mistrem republiky v běhání či hře na trombón, neplácejte svou energii na více než dvě školy s need-blind admissions policy a soustřeďte se spíše na takzvané need-sensitive institutions.

Need-sensitive, nebo také need-aware školy často dříve bývaly need-blind, ale pak už si to nemohly dovolit. Patří mezi ně např. Hamilton College, Macalester College, Mount Holyoke College and Smith College. Přestože u 95 % uchazečů pro tyto školy není finanční zázemí rozhodující faktor,  5 % uchazečů (a zřejmě těch nejchudších) musí být odmítnuto z finančních důvodů, aby škola vyšla s penězi. Na druhou stranu stipendium, které tyto školy přijatým studentům nabídnou, je často vyšší, než u need-blind škol. Proto se několik mých kamarádů rozhodlo místo prestižných Ivy League škol navštětovat need-aware colleges, které jim nabídly vyšší stipendium. Obecně řečeno, need-aware colleges vám většinou nabídnou stejně kvalitní vzdělání jako need-blind colleges s tím rozdílem, že máte větší šanci se na ně dostat, protože na ně není takový nával.

V době ekonomické krize se bohužel posouvá význam slova need-aware a pro chudé cizince je čím dál těžší dostat se i na tyto školy. Jak uvádí New York Times , kvůli hospodářské krizi začaly need-aware školy hledat cesty, jak odhalit chudobu uchazečů, aniž by se podívali na příjmy jejich rodičů. Např. podle země původu, typu zaměstnání rodičů,  druhu vaší střední školy a počtu sourozenců poznají, zda budete spíše chudší nebo bohatší. Potom dají zřejmě přednost např. Polákovi, který je o něco méně zajímavý a chytrý než vy, ale který navštěvuje soukromou školu v USA a jehož tatínek vlastní obrovskou firmu s lednicemi. Aniž by srovnávali vaše příjmy, odhadnou, že jemu bude stačit menší stipendium a by se jim hodil někdo ze střední Evropy, skočí po něm. To znamená, že kromě těch nejprestižnějších need-aware škol byste si měli podat přihlášky i na ty, které přijímají více než 40 % uchazečů, protože čím méně peněz vaši rodiče vydělávají, tím vaše šance na přijetí klesají.

Ačkoli pojmy need-blind a need-sensitive jsou velmi důležité, klíčové je sledovat holá fakta. Dojdete-li si do Fulbrightovy komise, dostanete zde přehlednou tabulku s informacemi o tom, kolika zahraničním studentům jaká škola dala v minulém roce stipendium a průměrně v jaké výši. V tabulce bude také vyznačeno, jak obtížné je se na kterou školu dostat. Pokud pro vás hrají peníze v přijímacím procesu velkou roli, doporučuji hlásit se jen na některé z prvních 60 škol, které jsou nejštědřejší k mezinárodním studentům. Mezi ně patří zejména ženské colleges (Smith College, Bryn Mawr) a liberal arts colleges umístěné zpravidla in the middle of nowhere (Grinnell College, Colby College, Hamilton College). Pokud tyto školy v minulosti byly ochotny dát obrovské stipendium mnoha zahraničním studentům, je velká šance, že ho dají i vám. Ačkoli tento rok budou zřejmě dávat přednost bohatším cizincům, i vy máte šanci, když se nebudete hlásit jen na “highly selective” instituce ale hodíte si tam i pár méně výběrových.“ Stručný přehled škol, které dávají zpravidla dobrá stipendia zahraničním studentům najdete ZDE.

Pokud máte jakékoli další dotazy, ráda je zodpovím v komentářích.

Doufám, že budete znovu diskutovat a bavit se o všem, co souvisí se studiem v zahraničí. Nebráním se návrhům na změny ve struktuře fóra či na další připomínky. Do našich řad rádi přivítáme moderátory diskuzí. Kdo by měl zájem, může nám napsat.

Omlouvám se vám za nepříjemnosti, které některým z vás možná vznikly. Své nashromážděné dotazy pro fórum můžete nyní můžete nyní konečně položit. Při změnách se mohlo stát, že jsem nějaký účet či nějaké příspěvky omylem vymazali či změnili. Pokud by to byl váš případ, napište mi prosím.